Rok 1991

Na Nový rok mlha, deštivo, tma a odpoledne padaly hrozné kusy mokrého sněhu a takové počasí bylo zhruba celý leden. Tu proráželo slunce, tu posněžilo, v polou měsíce sníh až na nepatrné zbytky pryč, ale louky od krtků a myší proměněny téměř v pole a 21. kdy už nebyl opravdu žádný sníh, napadlo ho odpoledne mokrého jako v normální zimě ale 31. po velkém mraze krásně. 12. byla ve škole výroční hasičská schůze a 20. zemřela bezmála 72 letá Božena Koublová vdova dcera Josefa Vodseďálka č. 54 na Skále. Kremace 25. Číslo 43 u zadních Vojáků přestalo být obydlené anžto si Marii Novákovou vzala dcera Marie Polouprutská do č. 19 a č. 87 rovněž neboť Vlastu Novákovou si zas k sobě vzala dcera v Jablonci nad Nisou.

Začátkem února zas nějaký sníh napadl a i mrzlo; 12. zemřel na infarkt bezmála 44 letý ing. Pavel Svatý č. 83 zaměstnanec JZD ve Zlaté Olešnici. Zůstala vdova dr a dvě malé děti. Koncem unora hodně lidé stonali na chřipku a tu zimu se zde velmi rozmnožily kuny. Ze zvýšením ceny lidé tak nekupovali maso, tak neodebíral zas masný průmysl dobytek a těm, jenž krmili integrační býčky, přerostly tito v býky a Státní statek porážel sám a prodával maso a i mléko prodával lidem mimo mlékárnu. 3. března prováděl sčítací komisař Karel Svatý č. 83 sčítání lidí a bytů. Obyvatel bylo 74 a budov a objektů 76. Ten rok se neslavil MDŽ (mezinárodní den žen) 6. března ale také nevzpoměli 7. března narození prvního prezidenta. 8. zemřela 75 letá vdova Anna Nedorostová sestra Josefa Hrádeckého č. 94 pro odejmutí nohy a před odejmutím druhé. 10. sníh skoro pryč, 16. polojasno a pařila se zem a objevily se první motýli a to barevní. 18. se zde prvně objevili špačci, bylo skoro parno; 19. na Josefa, kteréhož jména zde byly 4 občané; 21. první jarní den, mlha, deštivo, tma a v noci bouřka 28. dopoledne sněhové přeháňky až bílo zůstávalo, když 17. se o sněhu mohlo říci že je pryč a den byl zrovna červený; 29. po noci bílo což však dopoledne stálo a 31. Velkou neděli kdy zaveden zas Letní čas, byla zima a deštivo či spíše sněživo.

Ještě sčítání lidu . 75 budov obytných, jedna bývalá škola, jedna hasičská zbrojnice, jedna chata Arazimových (bývala stodola bývalého č56). Stále obydlených domů 23, neobydlené 4, rekreačních chalup 49 včetně té u č. 56, celkem budov a objektů 76. Stálých obyvatel 74 z čehož mužů dospělých 26, žen dospělých 31, děti 17. Z toho důchodců mužů 9, žen 11.

Poslední dny dubna sem tam někdo sázel brambory, do Hořence se zas přistěhovali cikáni neboli podle nového Romové a zaměstnanci okrsků ze silnice vytahali žulové patníky že prý ohrožují bezpečnost jízdy. První cestář na naši silnici Hynek Hlava č. 47 je každý rok bílil. Ono krom března teplo nebylo ale s květnem teprv zima přišla 3. umřel v nemocnici ve Víchové bydlivší Vladislav 56 letý syn Ladislava Kobra č. 98. Pořád deštivo se sněhem. 8. (května) začali rané třešně kvést; 9. na den osvobození od Němců sázel Vlastimil Albrecht těm svým každoročním brambory kterýž den majitel č. 18 boural stodolu postavenou roku 1907. 15. třešně v plném květu, 16. dlouhá přeháňka až bílo zůstalo ale hned sluncem sníh stál. 19. vše rozpuštěné a kvetlo ale pro zimu včely a hmyz na květy nešly. 9. se prvně ozvala kukačka a pak už nic 19. k večeru a v 7 hod. první ten rok duha neobyčejně jasná. Do teďka se nemohl nikdo dočkat aby mu s Uhelných skladů v Rokytnici přivezli uhlí, leda bylo li zrovna mokré a teď že u něho zvýšili cenu, ho už rozváželi a raději víc. 24. ráno sněhový poprášek a dál sněhové přeháňky a 26. o roprachtickě pouti odpoledne slunečno až se pařila země a potom bouřka. 27. první opravdu májový den a ještě to nebylo to pravé. 30. začal Janoušek první ve vsi sušit seno a ono nebylo co. Poslední týden května přestali důchodci zaměstnáni ve vysocké továrně do zaměstnání docházet a bývalý řiditel Plucha náhle umřel.

Ty dny dával Václav Albrecht na dům č. 75 u Krejčů novou omítku. Domu, který vystavil předek jeho ženy a vedlejší zvoničku František Vodseďálek zakladatel zdejších divadel. V Praze byla tyto dny ta výstava na paměť té první 1791 a té jubilejní 1891 přičemž se vzpomělo že tenkrát 1891 byli sousedé na pobytí a hovořili o výstavě co tam za pokroky lze vidět a ozval se i známý pravdomluvce Frant. Šalda č. 13, že také byl na tom auštelunku, třebaže všichni věděli že tam nebyl a tak se ho ptali co tam viděl? A on že tam měli mašinu do které zavřeli živou krávu a na druhé straně z mašiny krom jiných věcí vyletěli hotové faldovačky (boty). 1. a 2. června 1991 bylo krásně, jabloně v plném květu co to však bylo platné když pro zimu a nečas na květ žádný hmyz nešel, bylť červen toho roku nejhanebnější měsíc a ani seno sušit se nedalo a přes deště, vláha pořád nebyla. 8. na Medarda v pravé poledne dlouhý liják s důkladnou bouřkou a kroupamy až místy pole a cesty bral. Seno sušil už kdekdo ale pro nečas v červnu neusušil nikdo a přitom přívalu 8. měli lidé záplavu i v síních a kroupy se opakovali 11. a 19. s bouřkou. 22. první letní den opravdu letní; 24. na Jana Křtitele hned ráno bouřka s lijákem což přešlo za den třikrát při celodením dešti; 26. slušný den ale na večer bouřka s dlouhým lijákem přičemž pořádil kulový blesk ve spižírně č. 55 Jaroslava Špačka a v garáži č. 65 Vlastimila Albrechta. Podle staré pranostyky nemá kukačka kukat po Janu Křtiteli, že ohlašuje drahotu a to si dovolila tento rok a uhádla to. Tráva poslední dobou vyrostlá, od dešťů povalená a v ní ta spousta krtičin že si každý představí tu seč.

Ještě ke sčítání lidu . Tak v naší vsi bylo trvale obydlených domů 25, rekreačních 52, automatických praček 13, televizoru 19, telefonu 3, aut 15, koupelen 22, trvale bydlících osob 74, mužů v 37, žen 37, chlapců do 16 let 8, dívek 11, dočasně přítomných 6, dočasně nepřítomných 2, Československé národnosti 73, Němec 1.

S červencem přišlo krásné počasí a žáry, aby se seno, o které najednou nikdo nestál, konečně dosušilo, třešní ten rok mnoho nebylo aspoň nemělo mládež co lámat a lípy kvetly kolem 6. Bylo i několik bouřek a to v noci ale někde v dálce za Kozákovem, žádná nade vsí a 18. se při táhla po bouřce mlha a 14. o staroveské národní pouti odpoledne do večera deštivo. Před ní v sobotu tancovačka. Ten čas tu měl Státní statek v kravíně 115 krav; v odchovně 99 jalovic a u pěstitelů 11 integračních býku, které už přerostlé neodebíral, poněvadž nešlo maso na odbyt pro vysokou cenu. Při 20. se konečně dosušilo seno a někteří začali hned sušit otavu; 22. na Maří Magdalenu kteréhož jmena tu bylo 6 osob, bylo krásně. V minulosti na ten den býval v selských místech oběd z nových bramborů. 25. na Jakuba zamračené což prý znamená v přiští zimě mnoho sněhu a 26. na Annu kteréhož jmena tu byla jedna osoba a to Anna Babcová č. 47, bylo deštivo; roku 1914 ten den v neděli mobilisace do první války. 29. žár; 30. zrovna tak ale v pravé poledne spadly asi 3 kapky deště a 31. se na den zatáhlo a k večeru dlouhý liják tak hustý že nebylo sto kroků vidět a po něm duha když už s bramboru vadla nať suchem.

V srpnu bylo dosti bouřek, né všechny přímo tady a i nějaká kroupa spadla a 4. o pouti (vysocké) bylo překrásné, obilí na poli měnilo barvu a zrálo a těch krásných ba překrásných dní měl srpen mnoho. Také houby začínali růsti. V polou srpna už na některých bramborách žloutla nať, na některých už byla pryč protože přes deště vláhu neudělalo a srpen je na brambory rozhodující a taky začínali lidé kopat už do sklepů aby je myši nedožraly. 10. na Vavřince bylo deštivo což nepředpovídá pěkný podzim 24. na Bartoloma odpoledne stříklo o čemž zas je pranostika že je li na ten den hezky může si sedlák dát jednu ruku do kapsy a ještě práci dodělá a je li deštivo, nedodělá jí ani kdyby měl deset rukou. V tom týdnu po Bartoloměji začal Státní statek žnout ječmen jehož měl mnoho nasetého, lidé začali sušit otavu v níž bylo mnoho hlíny od krtků. Poslední týden srpna překrásně a až žáry. 2. září začátek nového školního roku, ze Staré Vsi jich do vysocké školy chodilo 6. Ten rok přeůroda bílých motýlů a podle toho také vypadala zelenina; kolik let nebyla k spatření veverka a najednou jich bylo dosti. Celý měsíc září krásný a horký a přes střiky, lijáky a bouřky jenž se vyskytly, byla sucha a brambory nevyrostly. 22. o staroveském posvícení přímo letní den; 28. na svatého Václava rovněž a i 21. na první podzimní den a 29. kdy zaveden zimní normální čas bylo zamračené a tma. První týden října přeháňky a i překrásné dny, mlha a tma, slunce proráželo mraky. Nějaká jablka se urodila ale shnilá byla už na stromech.V neděli 6. zemřela nejstarší občanka staroveská 88 letá vdova Marie Kvardová č. 73 dcera Pavla Hutského z Roztok která byla v té rozlehlé stavbě sama 16 let. 7. ještě létali motýli; v neděli 20. udělalo ráno první sněhový a už tu důkladný poprášek jenž však během dopoledne stál. Následovala řada pěkných dnů ale i mrazu; 24. padal sníh celý den ale bílo neudělalo, 27. okna za záclonou prvně zamrzlá a do konce října už krásně ale 31. mrazivý vítr.

Tímto zápisy za rok 1991 končí.

Dne 6. ledna 1992 Jaroslav Wečerník zemřel

Ediční poznámka:

Od potomků kronikářů z rodu rodiny Večerníků ze Staré Vsi jsem dostala v roce 2022 k dispozici několik knih a sešitů Kroniky Staré Vsi. Jedná se o vzácnou historickou památku, kterou poskytli potomci Jaroslava Večerníka, stále žijící ve Staré Vsi. V knize, kterou držíte ve svých rukách, jsou přepsané původní rukopisy z této kroniky. Nejstarší části obsahují záznamy ze starých gruntovních knih ze semilského a navarovského panství z let ko lem roku 1600. Rukopisy pokračují až do roku 1953 a potom volně navazují záznamy z let 1979 – 1991. Autor, mimo jiné, čerpal i z pamětí Jana Housy. Některá období v originále této kroniky vůbec zaznamenána nebyla anebo jsou zaznamenána jin- de. Text je místy obtížně čitelný pro drobnost písma nebo sešlost časem, někde jsou rozmazaná nebo nečitelná slova, čísla nebo jména. Text je většinou psaný inkoustem nebo obyčejnou tužkou. Při čtení kroniky bylo zřejmé, že česká gramatika v minulých dvou staletích ještě nebyla ustálená, což komplikovalo srozumitelnost textu, a navíc bylo jasné, že mnohé výrazy už zanikly. Další kompli- kace s porozuměním textu vznikla tím, že na posledních stranách kroniky pan kronikář dopisoval text zvláštním způsobem. Následující dva roky po konci záznamů (roky 1952 a 1953) vepsal na přeskáčku do všech předchozích stránek podle toho, kde zbývalo na stránce volné místo. Cílem mého přepisu (tištěného vydání nebo textu v elektronické podobě) bylo zachování této vzácné památky. Při přepisu jsem se zaměřila především na čtivost a srozumitelnost textu, nezachovala jsem originální uspořádání a všechny roztroušené části jsem seřadila časově za sebou čili po roce 1951. Následují roky 1952 a 1953, byť v originálu končí kniha (kronika) rokem 1951. Snažila jsme se co nejvěrněji zachovat původní text, což může čtenáře na mnoha místech překvapit. Jedná se například o tyto výrazy: hnojnice (močůvka), sníh stál (sníh roztál), může (muže), resoluce cis (císařská rezoluce), šešel (jetel na uzrání na semeno), dumlik (tuřín), čkalo se (čekalo se), Jáchim (Jáchym), poustání (povstání), němci (Němci), urány (vrány), freimarčil/frejmarčil, krunt (grunt), švakr (švagr), vednevnoci (ve dne v noci), sůčastnil se (zúčastnil se), obhad/obhádnut (odhad/odhad- nut) atd. Používání uvozovek bývalo jen na začátku citace, zápis dat je často formou 16 [24/12] 88 (24. 12. 1688). Při čtení původního textu jsem se často setkala s nekonečně dlouhými souvětími, s neobvyklým řa- zením slov v souvětích a občas s náhodným používáním čárek, čímž se mnohdy ztrácel smysl vět. Při přepisu textu jsem proto někde čárky přidávala, nicméně většina jich stejně chybí. Některé pasáže se opakují, protože byly zřejmě vícekrát přepisované. Z tohoto důvodu bylo problematické dělat závěreč- nou korekturu přepsaného textu. Zájemci o historii obce Stará Ves si ale jistě s textem poradí.

Všem přeji radost z nahlédnutí do dávných i relativně nedávných časů.

Ludmila Böhmová

ludmila.bohmova@gmail.com Čeněk Pova

cenek.pova@gmail.com červen 2024

fotografie ze sbirky Jaroslava Večernika a Zdeňka Kudra grafická úprava textu, Petra Grulichová