Rok 1990

  1. ledna se narodil Lukáš syn Josefa Polouprutského ml. č. 19. a 9. umřela 83 letá Božena manželka Františka Lišky č. 17 roz. Tarantová z Roprachtic. Že s vdovcem potom v síni uhodilo tak, že musel být odvezen do nemocnice, nemohl se ani pohřbu zůčastnit. Prvních několik dnů ledna mrzlo ale potom přišly dny s hustou mlhu a tmou a i jinovatkou a hladké cesty dělalo. 10. první sněhový poprášek ten rok jenž však byl 14. skoro pryč. Jako příčinu těch nekonečných mlh uváděli nečistotu unikající z průmyslu do ovzduší ale ten rok bylo vládcem roku slunce a staří říkali, že když slunce vládne, nemá kdy svítit. Koncem minulého roku byla polární zář a hvězda na špičce srpku měsíce. O prvním staří říkali že je před něčím zlým a o druhém že je předzvěstí dobrých časů. 17. úplně bez sněhu tak že to vypadalo spíše na březen a na lukách hrozná spousta krtičin a 31. tak teplo až se probudily mouchy. Staří nechválili teplý a bezsněžný leden že je po něm v létě sucho nebo zima a tudíž neúroda.

Ten čas lidé uvítali uvolnění a propuštění politických vězňů ale né sprostých zločinců po jichž propuštění stoupla zločinnost a také né to že se máme omluvit naším bývalým Němcům za odsun. Za co se oni omluvili nám? A je toho. Do té doby se mládeži vykládalo že se po roce 1948 zemědělcí sdružili dobrovolně v JZD, aby si ulehčili dřinu. Jak to bylo dobrovolně, ukazuje že když se bránili, tehdejší předseda MNV Věnceslav Vodseďálek prohlásil že ve Staré Vsi musí být družstvo, kdyby se mělo jít přes mrtvoly a jiný náš rodák s vysokou okresní funkcí, že kdyby se v každé vesnici 2 – 3 odpráskli že by to potom šlo. První dva dny února hustá mlha až tma a teprv 3. po rozplinutí ranních mlh krásně a bylo teplo až se mouchy probudily a 4. pěkně až odpoledne. 5. po mrazech zas krásně a teplo až se mouchy rojily a 8. přímo letní teplo po němž neobyčejně žlutý západ slunce, 9. po noci deště se sněhem, odpoledne sněhová přeháňka; večer úplné zatmění měsíce. 10. poprve v unoru bílo ale dopoledne sníh stál a 11. v neděli znovu napadl a sfukovalo se střech a padal dál a bylo ho tolik že 16. protahovali silnici a cesty, 17. k večeru krásně. 18. zamračené a obleva. Únor bílý pole sílí. 20. krásně a břehy zas již vytálé, 21. už celé kusy trávníku 22. krásně a teplo až se mouchy rojily 24. krásně a horko a 25. masopustní neděli zas tak ale k večeru se mračilo. 26. z něho už jen nepatrné zbytky, deštivo a v noci blýskání a hřmění až elektrika zhasla, 27. po té bouřlivé noci poprášek sněhu jenž padal dál takže 28. ho bylo zas už jako v zimě a padal mokrý dál a trochu s ním foukalo i mlha, tma a odpoledne proráželo slunce.

  1. jubileum toho vítězství československého pracujícího lidu nad reakcí jenž připravovala puč k návratu poměru jaké byly za té proklínané I. republiky. Přitom tehdy v roce 1948 byl v Praze sjezd rolnických komisí jehož se zúčastnili 4 staroveští občané a to Josef Soukup ml, Václav Žitný, jeho švakr František Knížek a Jaroslav Večerník. Na noc byli u Žitného bratra v Čakovicích. Soukup tam tehdy koupil od berního úředníka Vladimíra Koldovského kus pole zvaný Okrouhlík o čemž už byli psaním dohodnoti podle tehdejšího hesla „půdu těm kdož na ní pracuji!“ Žitný a Knížek nájemci usedlosti se také domáhali vlastnictví půdy a Večerník tam byl ze zvědavosti a byla to první jeho cesta do Prahy. Tehdy před museem jeden řečnících k plnému Václavského náměstí mezi

jiným pravil „chtějí vám namluvit, že vám chceme nadělat kolchozu, i nenechte si to namluvit, kolchozy se na poměry u nás nehodí“. Už dopoledne vyvolávali prodávači novin „Drtina skočil z okna!“ a daleko li bylo do skočení z okna Jana Masaryka. Když šli staroveští domu od nádraží, vyslovil Knížek obavu „já jen aby nám z toho nechtěli nadělat kolchozů“ a Soukup mu odpověděl „kdepak Frantiku, vždyť jsi to slyšel“. O tom vítězství pracujícího lidu se tehdy vyjádřil Rudolf Skrbek z Roztok „odstrčili od žlábku zažraná prasata a táhle nezažraná sežerou i žlábek“.

  1. března deštivo s větrem a sněhovými přeháňkami čehož předpovědi asi bylo to mračno havranů 26. unora. Ten vítr 1. března až stromy lámal a vyvracel. 3. po noci s foukanicí zamračené a v 10 hodin se začal hrnout sníh a shrnulo se ho tolik, že protahovali silnici a cesty ale 5. zas už obleva a 7. břehy zas už vytálé, kteréhož dne se slavily 140. narozeniny našeho prvního presidenta o němž nesmělo být 40 let zmínky a Československo nabylo samostatnosti dík Velké říjnové socialistické revoluci. 8. března na mezinárodní den žen proráželo slunce mraky a sněhu vůčihledě ubývalo.
  2. odpoledne dešť se sněhem, větrem a bouřkou až elektrika zhasla a že byla většina z něho pryč, udělalo zas znovu bílo.

A že 10. padal sníh s větrem tak z toho byla foukanice kterýž den v roce 1948 skončil Jan Masaryk život skokem z okna a že se z úředních míst už od roku 1945 lhalo, nevěděli lidé co si o tom myslet a tak vznikla pověst že za sebou okno zavřel. Ten samý den v roce 1948 se zabila pádem s patra skoro 40 letá Amálie Čermáková č. 93 která tam lezla pro vejce jež jí tam slepice zanášela… 12. proráželo slunce teplo až se mouchy probudily, sníh málem pryč a 15. krásně a neobyčejné teplo, létali čmeláci, na jívách se objevily kočičky a bledule dokvetaly. Celou zimu chodila k č. 20 březí srna, jenž tam sbírala ta Kudrovou nesebraná jablka a že se také pásla na umělými hnojivy přepruděných pastvinách Státního statku, tak tam nad domem 18. zdechla. A druhý případ takto uhynulé srny byl v dolenci. A zajíc tu byl asi 3 roky jen jeden a co jich dříve bylo. On jich nikdo neželel už pro možné okousání štěpů ale bylo vidėt že jim něco současného neprospívá. Předsedou městského národního výboru byl od ledna né sice náš rodák, ale ve Staré Vsi č. 78 vyrostlý, Jindřich Matura. 19. na Josefa krásně, 21. na první jarní den proráželo slunce zamračení; 23. se začal zelenat travník, ale bylo sucho a tvrdo. Na ten den připomínali komunisté vyročí mostecké stávky 1932, že prý filosof Masaryk dal střílet do dělníků. Ono to jistě jeho vinou nebylo a on ten jejich východní vzor dělal horší věci.

  1. Vlastimil Albrecht vláčel tím svým každoročním záhumenky. Týž den hasičská prohlídka komínů. 25. letní čas; 26. sněhové přeháňky; ten týden přiletěli špačci; 31. začal Státní statek ve Staré Vsi sít; na jívách se objevily kočičky a šeřík se zazelenal. Poslední týden března Josef Polouprutský ml. č. 19 podezdíval spodek staré stodoly (mlat a hoření přístodolek) škvárovkami s výjimkou doleního přístodolku který ponechal při novějším mlatě. Ten čas už bylo dovoleno soukromé podnikání a tak i ve Staré Vsi v tom učiněn počátek hostinskou živností v bývalé škole předsedou občanského výboru Čermákem a Josefem Polouprutským mladým. Celý první týden dubna byly přimrazky, v noci 3. se blýskalo; 4. kterýž den oslavovali ještě vloni soudruzi státní svátek maďarské lidové republiky který teď už ani Maďaři neslavili… se řídce trousil sníh a bylo mrazivo; 11. na Škaredou středu zamračené az tma a padal sníh až bílo zůstalo až do večera kdy přišel důkladný dešť. Na Velkou neděli přešel dešť odpoledne v troušení sněhu; jak stoupalo náboženské uvědomnění po 40 let potlačované, vidno z toho, že Velkou neděli bylo ve Sboru Československé církve ve Vysokém pokřtěno 11 nejen děti ale i dospělých. První brambory ve vsi sázel Václav Žitný ještě do Velikonoc; šťovík, pampelišky a jiné již kvetly a byly krátké což velkou úrodu krmení neslibovalo. Velikonoční pondělí (16.) krásně ale odpoledne

se zamračilo; děti po koledě chodily ale čekaly patrně že dostanou cukroví, čokoládu nebo peníze, protože vařená vejce zahazovaly. 17. se ještě v dešti rozléval sníh kterýž den uřízla hoblovačka Josefu Polouprutskému st. 3 prsty pravé ruky z nichž mu 2 v nemocnici nasadili ale třetí nalezen nebyl. 21. k večeru bouřka s deštěm kdy do Prahy na pozvání presidenta Havla přiletěl papež Jan Pavel II., který by sem byl chtěl už na tisícileté oslavy arcibiskupa Metoděje což tehdejší mocipáni odmítli. Druhý den byl na Moravě a na Slovensku kterýž den slavili soudruzi 120. narozeniny svého mesiáše Lenina. 23. začaly rané třešně kvést a pozdní a višně až 1. května proto že přišlo deštivo a zima a zároveň se zazelenaly buky a jiné lesní listnaté stromy. Při té papežově návštěvě Prahy byla ze Staré Vsi přítomna Marta Čermáková č. 93.

        1. pršelo a rovněž 26. kdy však v poledne prorazilo slunce jehož byl potom nádherný západ ale předním asi dvakrát zahřmělo; 28. po noci na střechách a místy na zemi sněhový poprášek, větrno a chvílemi letěla vločka sněhu, v neděli 29. překrásně a 30. kdy se většinou sázely záhumenkářské brambory, bylo deštivo. Když po roce 1948 hned nebyla vesnice skolektivisovaná, jezdili soudruzi z okresního sekretariátu strany do obcí, aby pobízeli zemědělce k polní práci, jakoby to ti nevěděli už od doby Kaina. A taky je jednou čekali i v Roprachticích. Byli už v hospodě všichni a kdosi říkal „čas letí měl bys to předsedo zahájit!“ A ten odpověděl „ještě musíme počkat na soudruhy z okresu“, na což se ozval Petr Strnádek vulgo Petr Palasů „to je zajímavé, já jsem vždycky, když jsem chtěl zasít, potřeboval vola a ne okres“.

  2. květen bez průvodu ale promluvou před divadelní budovou; krásný den 2. překrásně, buky, břízy a jiné se zazelenaly. Státní statek začal sázet brambory na Krčovském a Novákově nade vsí a začal pásti krávy, jichž měl ve Staré Vsi 121, jinak mladého dobytka měl? kusů a 4 kusy integrační a to u předsedy OV Čermáka, u Vlastimila Albrechta, u Josefa Polouprutského a u Václava Žitného. 5. na severu bouřka ale tady téměř ani nekáplo, zato u č. 9 u Janouška urazil blesk několik větvy u lípy. Ten den oslava povstání proti Němcům v roce 1945 ale především narozeniny Karla Marxe (1818) a hned druhý den 20. výročí podepsání smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi námi a Ruskem a 9. státní svátek osvobození celé naší vlasti sovětskou armádou o kterémž osvobození se tenkrát vyjádřil bývalý rudoarmějec Antonín Štěpánek „dostali jsme se z bláta do louže“. Šeřík právě také tak krásně kvetl jako tenkrát před lety.

  3. se poprvé ozvala kukačka, vlaštovky tu byly už dva týdny. Skoro každý den bouřka ale nepopršelo a bylo sucho. 11. zemřel 52 letý Václav Holý u nemocnice, manžel Jany dcery Bohuslava Večerníka č. 35.
  4. slavný den naší historie, výročí založení naší rodné strany (1921) komunistické strany Československa na kterýž slavný den dnes začal Janoušek první ve vsi sušit seno a předposlední týden května sušila jich již většina.
  5. důkladně popršelo ale potom po těch horkách a bouřkách přišly zimy a přimrázky ba mrazy až nátky které brambory vyraziliy, na černo omrzly. No tráva nebyla tak nejhorší. V Roztokách je zemřela 68 letá Žofie Laurinová dcera Františka Hrádeckého kominíka z č. 265 na nějakou rakovinu na níž zemřela teď rok její nevlastní sestra 57 letá Marie Babcová č. 26, dcera Františka Kobra. Po 26. se začala sázet hlavatka a dumliky a vláha nebyla.

  6. zima, zamračilo se, až se setmělo a odpoledne přešla přeháňka se sněhem. Po té loňské přeůrodě jablek, jabloně vůbec nekvetly. Dne 2. června rozváželi členové volební komise: předseda OV Jiří Čermák a Vlastimil Albrecht kandidátní lístky k volbám do sněmovny lidu, sněmovny národů a České národní rady. Ostatní členové komise byly: Josef Polouprutský ml., Marta Čermáková a z Vysokého: učitel Kramář a Josef Rón č. 87.

  7. Svatodušní pondělí deštivo a odpoledne jednou zahřmělo. V roce 1952 Svatodušní neděli dopoledne ve schůzi prohlásil tehdejší předseda MNV Věnceslav Vodseďálek č. 10 že „ve Staré Vsi musí být JZD kdyby se mělo jít přes mrtvoly“. Jiný náš rodák který tu ten čas ale nebydlel, zas z té samé příčiny „kdyby se v každé vesnici 2, 3 odpráskli, ono by to potom šlo“.

  8. a 9. volby. Ve Staré Vsi bylo 59 voličů ale volilo jich 68. Protože tu volili nějací rekreanti takže byla účast 100%, u dvou voličů byli s urnou; u Marie Kvardově a Jaroslava Večerníka. Strany, které se tu volili, byly: 21 Sociální demokracie, 18 Strana zelených, 12 Soužití, 11 Spojenectví zemědělců a venkova, 10 Komunisti, 9 Volební seskupení zájmových svazů, 22 Strana přátel piva, 3 Čs. strana socialistická, 4 Hnutí za občanskou svobodu, 23 Křesťanskodemokratická unie, 7 Občanské fórum.

Do sněmovny lidu bylo: 21 (3), 18 (3), 12 (2), 11 (4), 10 (6), 9 (1), 2 (0), 3 (2), 4 (1), 23 (6), 7 (39). Do sněmovny národů: 21 (3), 18 (5), 12 (0), 11 (4), 10 (4), 9 (0), 22 (0), 3 (2), 4 (0), 23 (5), 7 (38). Do České zemské rady: 21 (3), 18 (5), 12 (0), 11 (4), 10 (5), 9 (0), 22 (1), 3 (2), 4 (0), 23 (6), 7 (37). Čísla: 20, 6, 8, 13 ve Staré Vsi volena nebyla.

To byly tedy zas jednou volby jaké mají být a jaké nebyly od voleb roku 1946 tehdy měli komunisté 115 hlasů, proto že pod dojmem ruského vítězství v nedávné válce volili je i zemědělcí. Za to je nevolili dělníci kteří do toho viděli a tak měli 45 hlasu národní socialisté, 43 sociální demokraté a 15 lidovci. Ještě se stále pamatoval výrok jednoho Vlasovce Stalinova krajana „a pamatuj si Hitler, Stalin jedna svině!“ Nevolební volby byly už 30. května 1948. Bylo odevzdáno 179 kandidátek a kdežto 1946 byly 2 lístky prázdné, byly 1948 prázdné lístky v počtu 12 a ty hned Josef Soukup zlikvidoval a nahradil je těmi jednotnými. Počítalo se s tím že se k nim ti, co je dali, hlásit nebudou a také se to uhodla až na Milenu Albrechtovou ze mlýna, která se k tomu přiznala v krámě. K volbě nebyly připuštěni: Antonín Skrbek se ženou, Bohuslav Novák se ženou, Karel Koldovský se ženou a Bohuslav Chlum a tak byla naše obec vyhlášena za vlasteneckou. Ono se ledacos sovětského nezamlouvalo, například to rozdělení se o Polsko ale to se omlouvalo zachráněním rusínského území Polska před německým uchvácením. Předseda MNV Věnceslav Vodseďálek č. 10 šel v tradici svého předchůdce Jana Vodseďálka č. 10 posledního rychtáře a prvního starosty vulgo Houzy Starova v dělání občanům nepříjemnosti. Tak Karel Čermák nasil místo žita pšenici, tedy lepší a zaplatil pokutu, že narušil osevní plán. Jaroslav Večerník měl v roce 1949 nasetou pšenici jarku i ozimku a aby s tím neměl ve stodole nesnáz, nabízel ozimku někomu a řekl si o ni Vodseďálek a zaplatil ji až 1951 když Večerníkovi umřela matka prodal mu 250 kg dodávky žita s odůvodněním že mu ubyl strávník a Večerník dodávku splněnou měl a obec celkově taky. On té nezaplacené pšenice nebyl žádný lán ale 20 arů jistě. Také ti dva estébáci co přišli zatknout Oldřicha Vodseďálka malíře, pro tu zelenou internacionálu, byli přes noc v č. 10.

  1. června 1990 o roprachtické pouti zamračené a ráno slabá mlha 11. začal Státní statek séci na senáž. V tom týdnu deště, bouřky a lijáky po tom deštivém Medardu a přitom probralo zas až na základ jako skoro každoročně brambory na Krčovsku brázdy z kopce do kopce a co to vždy drahocenné hlíny odneslo. Ta na nich omrzlá nať to zas těmi dešti dohonila. 20. krásně až žár a opravdu červnový den a 21. první letní den zamračené, vítr, deštivo, zima.
  2. odpoledne horko a k večeru bouřka s lijákem. Ten čas zavedli telefon do domu č. 93 Jiřího Čermáka náhradou za č. 98 které jsouc neobydleno, bylo zamčeno. Poslední týden června již kvetly lípy, byly horké dny s bouřkami; 30. se ženil Jiří, mladší syn Josefa Polouprutského č. 19 s Lenkou Kobkovou z Příbora a zrovna se odstěhoval na Moravu.

Nářek nad lesy Krušných a Jizerských hor zničenými výdechy průmyslu a vichřice ale přesto se porážely zdravé selské lesy u nás. Zrovna jako se mluvilo o soukromém hospodaření a Josef Janoušek si podal žádost o navrácení kousku pozemku nad cestou nad domem vedle kolena silnice, na což odpověď nedostal ale Státní statek honem tam trávník rozkultivoval přestože tam semínko nasil teprve minulý rok. První týden srpna krásně a u bramboru už suchem žloutla nať. 5. pouť (vysocká) 6. po úplňkové noci deštivo, mlha, tma a zazelenal se vypálený trávník, 8. též popršelo s bouřkou kteréhož dne měla pohřeb 79 letá vysocká občanka Otílie vdova po Františku Knížkovi někdy nájemci staroveských usedlostí č. 33 a 80, majitelka staroveského už nestojícího č. 74 s pozemky, sestra Václava Žitného č. 27. 10. odpoledne deště s bouřkou a 11. dopoledne hustá mlha. To leto znovu stavěli majitelé č. 48 u Vlášků z něhož zbyl zadek ze škvárovek a hasiči zachránili dřevěnou světnici.

Srpen měsíc žní a nezbývá vzpomenout dřívějška kdy se mlátilo venku u kravína a na noc se to, co tam bylo, neukládalo a tak se svěřil František Čermák č. 93 že časně ráno vyjda nad dům, při stihl Karla Nováka č. 13 jak s otčímem Janem Hartigem odnášejí od mlátičky každý plný pytel. Naslouchající mu řekl „tak to ohlásíme“, ale Čermák na to „jo a dokázal bych já to starý reakcionář a on vyznamenaný soudruh?“ A tak mlčeli. V srpnu 1990 mnoho myší, které dělaly velkou škodu na bramborách. Následkem sucha už žloutlo listí a padalo ze stromu, hlavně líp a pro nedostatek vody, zákaz kropení a zalévání. Byly i bouřky s menšími střiky ale co to bylo na to sucho, takže už v polou srpna žloutla nať u bramboru takže je záhumenkáří v prvním týdnu září začali kopat do sklepa, aby je myši nedožraly. Jablek a slív přece jen něco narostlo. 16. srpna zemřela u syna Jiřího v Jablonci nad Nisou 88 letá Božena vdova po Ladislavu Kobrovi č. 98 dcera Josefa Hlůže ze Stanového č. 19 u Žantů, která by byla vlastně nejstarší staroveskou občankou. V roce 1988 umřel stár 85 let Stanislav Kobr č. 81, v roce 1989 jeho 65 letý bratr Vladislav č. 98 a teď jeho žena kterážto měla pohřeb na vysocký hřbitov toho památného dne 21. srpna na výročí 1968, kdy nás tehdy přišla zachránit bratrská pomoc Varšavského obranného společenství, před vpádem Severoatlantického útočného paktu. Karel Novák č. 13 si to tenkrát pochvaloval, že jen když se nám tomu podařilo zabránit v poslední chvíli, kdy už měli v západním Německu levou nohu zvednutou. A chlubyl se, že on se také podepsal na žádost o tu pomoc. Tento poslanec se též vynášel s tím že president husák mu při ná vštěvě jejich závodu podal ruku a oslovil ho „Karle“, a to že zavazuje a jiného hodnostáře strany jmenoval „Pepik Korčáků“. Když jednou vybízeli k šetření benzínem a jeden občana na to řekl, že by ušetřili, kdyby pořád nelétali, řekl na to Novák: Né, nemůžeme ani chvilku nedávat pozor, už Fučík říkal – „Lidé bděte!“ Jen jednou jsme nedali pozor a už nám Amerikání naházeli mandelinku. Roku 1990 na Bartoloměje 24. srpna překrásně což je předpověď pěkného podzimu. V tom týdnu zahájil Státní statek žně. Posledních pět dnů srpna překrásných a 31. v noci se blýskalo. 25. ta srážka vlaku pod Spálovem při níž 12 lidí uhořelo a 32 bylo zraněno. 1. září hrozně hustá mlha která teprv před západem se zvedla. 2. na svátek Vietnamské demokratické republiky mlha slabší, deštivo, tma, kterýž den zemřel 85 letý František Liška chalupník č. 17, nejstarší zdejší hasič a svého času nejlepší žák zdejší školy. Byl zde poslední Liška z rodu jenž poměl následující domovní čísla: 11, 46, 66, 63, 58, 71 a aby počet obyvatel zůstal v rovnováze, narodila se v č. 1 dcera Karolína. Zesnulý trpěl hrozným popletením myšlenek. Minulá léta umíral každý rok jeden s Kobrů, ale 1990 vzala smrt tři z Lišků a to ještě 19. toho měsíce 90 letou Františku vdovu po Josefu Martincovi řezníků dceru Františka Lišky č. 17 jenž byla svého času první rozvedená ze vsi. 3. docela pěkně kterýž den začátek školního docházky a ze Staré Vsi jich chodilo do vysocké školy 9 žáků.

  1. o vysokém posvícení kdy soudruzi oslavovali státní svátek Bulharské lidové a Korejské lido vědemokratické republiky, proráželo slunce, deštivo. Na kopání bramborů bylo potom prašném suchu bláto.

Ve Vysokém udělali anketu k podzimním volbám, aby voliči na dodané jim lístky napsali, koho navrhuji za starostu a členy obecního zástupitelstva a listek s tím dali do schránky v prodejně do 15. září.

Dál deštivo v němž většina záhumenkářů vymazala brambory z bláta. 21. na den založení Rudého Práva po ranním jasnu odpoledne pršelo. 23. o našem posvícení bez muziky i mše bylo zamračené; 25. k večeru bouřka, 29. krásně a rovněž 30. kdy zaveden zas zimní čas. Roku 1990 zemřelý Liška se začal učit truhlářem u Jana Jandy na Kopci odkud přešel k Antonínu Večerníkovi č. 76 kde se doučil ale ani hodinu nepotruhlářil a za německé okupace byl pomocným dělníkem na silnici při cestáři Háskovi z Blanska a když ten upadl v nemilost pro kolaborantství, stal se cestářem sám a byl jím až do důchodu. Jeho otec František Liška byl krejčí a to takový, že měl i dělníka Antonína Syrovátku č. 3. Děd František Liška byl tesař a praděd Josef Liška jenž se do č. 17 první přiženil k Marii dceři Václava Vodseďálka, byl soustružník a dělal přádky (kolovraty) a k stáru byl slepý. Žně vysockého Státního statku se nepřízní počasí v září značně protáhly, čímž docházelo ke ztrátám a znehodnocení vlivem prorůstání hlavně u žita ale jinak byla úroda dobrá. 1. října deštivo a po poledni bouřka, 3. přímo letní den listí žloutnlo a padalo a 10. po prvním přimrazku krásně. 15. 16. 17. zrovna letní dny; 28. se do minulého roku neslavil jako den samostatnosti ale znárodnění, poslední tři dny října deštivo, mlha, tma a listí všecko už spadlé. První čtyři dny listopadu deštivo a 4. první sněhová přeháňka; 5. první sněhový poprášek na 6. už opravdu bílo jež ale ještě nezůstalo a ještě 17. v noci bouřka s povětřím a lijákem.

Příprava na obecní volby na 24. listopadu čtyři strany: I. nezávislý kandidát vlastně kandidátka II. koalice strany lidové a nezávislých kandidátů III. Československé strany socialistické a nezávislých kandidátů IV. Občanské fórum

Volilo se 15 členů a ve Staré Vsi se volilo v bývalé škole. V místní volební komisi byl ze Staré Vsi Karel Svatý a v okrskové Stará Ves předseda Josef Polouprutský, místopředseda Václav Kramář z Vysokého, zapisovatel Jiří Čermák, Vlastislav Valášek z Vysokého, Marta Čermáková a Vlastimil Albrecht.

Ze Staré Vsi kandidovali: Marta Polouprutská č. 19 a ing Karel Kellner č. 50. Do zástupitelstva se dostal jen druhý a to za rádního. V místě dostal hlasu 47 a celkově 376. Polouprutská 27 a celkově 138. Starostou se stal Jindřich Matura na 527 hlasů celkových ze Staré Vsi 95. 1. prosince pěkně, prvně protahovali silnici a cesty, okna prvně zakvětovaná. 2. zamračené, mráz menší a teklo ode střech; 6. kdy Státní statek obdarovával na Vánoce své důchodce, bylo zamračené, 7. po velkém mraze krásně. 9. že v mlze dělalo jinovatku která byla skoro celý následující týden, krtci ryli skrz sníh. 10. mlha, deštivo, břehy vytávaly takže když byl sníh téměř pryč, napadlo ho mnohem víc; 12. až 16. mlha a tma a slunce se ani neukázalo. Na Štědrý den krásně ale okna zvrchu zamrzlá, 25. zrovna tak a i na Štěpána, 30. deštivo a rovněž 31. Nedlouho před Vánocemi jednu noc byla severní zář. Ten rok byl vládcem roku slunce. Ten rok se tu jedno dítě narodilo a dvě osoby umřeli a to manželé Liškovi č. 17 a ve Vysokém umřela Lišková 90 letá sestra.

Ze stálých obyvatelů tu bylo v několika číslech jen po jednom. Tak hned nejstarší ze vsi Marie Kvardová bydlela v tom rozsáhlém stavení č. 73 sama a tak ještě v č. 78 Libuše Blumrichová. Josef Šmíd v č. 46 poslední tu svého rodu. V č. 87 Vlasta Nováková a v č. 43 Marie Nováková. Kdysi to bylo 14 rodiny Nováků a teď tu zbývaly jen ty dvě vdovi a to první upadla a potloukla si hlavu a tak si ji vzala k sobě dcera v Jablonci nad Nisou a tak zůstalo č. 87 na dráze prázdné a zrovna tak č. 43 u Zadních Vojáků když si matku vzala k sobě dcera Marie Polouprutská v č. 19. Rovněž v č. 20 u Vršťalů bydlel Jaroslav Večerník sám a ještě také vdovec v č. 26 v Dolením Krčoví Josef Babec a v č. 47 u Kucheláků Anna Babcová. Pavla Uhlířová též jsouce sama odešla k synovi do pohraničí, čímž zůstalo č. 60 na Vystrku neobydleno. Ten rok ujala Jaroslava Řehořková z Jilemnice zboře niště domu č. 61 u Blažtičků od matky Marie Řehořkové z Vysokého č. 216 odkudž byla odevzdávající matka Božena Bínová, dcera Františka Vodseďálka č. 61 a ing Vlastimil Lukeš z Českého Dubu od matky Marie Lukešové z Liberce chalupu č. 12 na Pustině (je psáno „pole“ ale ono to bylo březi). Ten rok také umřel majitel domku u Sytováka nebo u Kopalů č. 86 rekreant Pluskal.

A před 100 lety 1890 měla naše ves 767 obyvatel a to 238 můžu a žen 289 jen římských katolíků bydlících v 92 domech jichž bylo 97. Koně byly 4, hovězího dobytka 202, koz 50, vepřů 5, úlů 23. Roku 1880 bylo obyvatel 465. V lednu 1890 bylo v sousedních průmyslových okresích povstání jehož hlavní příčinou bylo zavedení strojů na sekání korál. Takový stroj obsluhovaný 7 lidmi, nahradil 300 dělníků teď činil těch 293 zbytečnými než továrníci na to nedbali a zaváděli stroje o překot dále. To poznalo dělnictvo citelně když jeho mzda začala klesati a proto zastavili v Jablonci, Semilech a jinde v okolí práci. Zástupy sklářských dělníků z okresů Železný Brod a Jablonec k nimž se přidružili dělníci z okolí Šumburku a Držkova, vrhli se na továrny. Nejvíce školy snad měl továrník Breit v Lučanech. 7 strojů v jeho továrně bylo rozbito nebo poškozeno. Škoda se páčila na 10 – 20 tisíc zlatých. Boj s četnictvem byl krutý; jeden dělník byl proboden, jeden zastřelen a více jiných raněno. Ženy, jenž se nalezaly v davu, křičely „jen nás probodněte, nám je všecko jedno!“ 16. ledna zatčen značný počet dělníků. 30. ledna bylo rozloženo v Lučanech vojsko a do továrny postaveny nové stroje. Poněvadž byly obavy, aby se výtržnosti neopakovaly, továrník Riedel v Polomném zastavil práci a ozbrojil své dělníky pro případ návalu povstalců. Kromě četnictva, povoláni do zbraní finanční strážníci a konečně telegrafováno ráno do Josefova pro vojenskou pomoc, načež ve 4 hodiny ráno přijely dvě setniny vojska, které se odebraly do Desné, Polomného a Hluboké (Potočná), ale bylo to vše zbytečné. U nás se od 26. ledna do 6. února ve škole neučilo poněvadž se sem dostala chřipka celé Evropě rozšířená. Všechny děti se v nemoci vystřídaly. 8. unora zemřel 75 letý Frant. Žanta jinak Přidana výminkář na usedlosti č. 18 rodák ze Stanového od Přidanů. Žanta byl toho času nejvzornější hospodář a měl zde první žentour. Celý život nezastonal a i teď umřel bez nemoci. Byl rodák ze Stanového od Přidanů č. 26. Jeho žena byla rozená Housová a děti: Josef nástupce a potom u Pohlů ve Vysokém č. 60, Frant. vedle v č. 93 a potom v Roprachticích č. 243. Antonín punčochář poměl než se usadil v Roprachticích 1/2 č. 94. Anežka provdaná za Jana Čermáka z č. 42 v Roprachticích č. 243 a potom č. 93 ve Staré Vsi. Marie za Frant. Kobra č. 77 a Anna za Miška v Roprachticích. Usedlost předal synovi za 600 zl. bez výměnku. 31. března se zastřelil 27 letý Josef Novák rolník č. 42 jenž byl hospodářem pouze jeden rok a nemajíce na jaře peníze na vola, chtěl na matce Janě, aby mu postoupila část výminku aby se měl na co vypůjčit což ona neučinila. Zůstala po něm 23 letá vdova Marie a 1 1/2 roku stará dcerka Marie. Vdova se znovu provdala za zedníka Soudila v Kopřoví jenž spadl z lešení při stavbě radnice v Rokytnici a zůstal do smrti mrzákem. Usedlost č. 42 prodána v dobrovolné dražby 7. srpna a koupili ji za 1440 zl. Josef Vaníček č. 58. Dluhy byly: daně 5 zl. 25 krejc. obec 35 zl. 91 1/2 Krejcar.

Zádušní pokladna semilská 115 zlatých 9 krejc. Jos. a Frant. Šmíd 550 zl. 99 krejc. Jana Nováková 319 zl. 47 kr. této výměnek od Nového roku 4 zl, notář Červinka 18 zl. 2 1/2 kr. Petr Skrbek ve Vysokém 15 zl. 96 kr. Jos. Ducháček 19 zl. 21 krejc, dohromady 1 063 zl. 91 krejc. Domek č. 58 u Lišků od Vaníčka koupil Jáchym Kopal z Jílového. 19. července byla dražba na domek č. 62 na Stráni prohospodařeného kramáře Hynka Hnyka pro dluh 60 zl. Frant. Kobra mlynáře ve Vojtěšicích. Mimo to zde byly ještě pohledávky: Čeňka Kobra č. 54 – 560 zl., Jana Šmída 600 zl. a něco tam mělo vtěleného Frant. Žanta, Frant. Housa a Ant. Koldovský. Koupila to za 400 zl. Marie Zemanová z Roztok nevěsta Kamila Vodseďálka bydlící s dcerkou ve staré škole u Anny Vedralové a jíž to vlastně vydražil tchán Pavel Vodseďálek č. 95 jenž znal svého syna a proto mu ani zápis nedal. 10. září zemřel 77 letý Vít Novák podruh v č. 10 bývalý chalupník č. 24 a proto zvaný Vít Kostnický jenž chytal lidem po lukách krtky. Kněz, zapisující jeho úmrtí, napsal „nezaopatřen svátostmi umírajících, bydlel u mediánů“. 9. října byla Barbora Bouzková č. 65 odsouzena pro urážku na cti svého švakra Josefa Žanty č. 15 k 15 zl. pokuty ve prospěch zdejšího chudinského ústavu.

Ve Staré Vsi 19. unora 1991

Jaroslav Wečerník