Rok 1987

V lednu mnoho slunečna nebylo a sníh se zrovna hrnul, že ho bylo že to žádný nepamatoval a v polou měsíce mrazy, vnitřní okna dopovrchu zamrzlá a slepicím hřebeny omrzly. Drátěnné ploty tíhou sněhu zprohýbané a strhané a že ho bylo po jedné foukanici až nad ochranu u štěpu, tyto od zajíců ohlodané a ještě k tomu se tu potulovala srna a ta tomu teprv dala, co větviček ukousala. 1. unora překrásně a rovněž tak 2. na Hromnice což podle pranostyky nemá být, že není brzo skutečné jaro což také ten rok uhodl. Po 10. unoru obleva, mnoho mokrého sněhu připadlo a vezl se se střech ale také ho museli lidé shazovat a po 20. udělalo površek a důkladný. Březen byl samá mlha a sněhu ještě připadlo. 22. prohlídka komínu kterouž vykonal předseda Občanského výboru Jiří Čermák a Otakar Polouprutský, kterýž den umřel v nemocnici staroveský soused 75 letý Josef Petřina, rodák roprachtický, chalupník v Helkovicích č. 52 kteráž chalupa před

lety měla staroveské č. 82. On tam ale už nebydlel, nýbrž od podzimu se ženou ve Vysokém zrovna jako 83 letý starý mládenec František Zákoutský, čímž zas č. 31 zůstalo prázdné. Do konce března pořád ještě připadávalo sněhu takže se zdálo že bude ještě v máji a i špačci přiletěli teprv první dny dubna. 1. dubna zamračené a chvílemi hustě sněžilo. 5. deštivo, tma, břehy vytálé a rychlým táním sněhu velmi stoupl potok. 10. sníh téměř pryč že to bylo kupodivu, kam se ho ta spousta mohla podět a 12. až na nepatrné zbytky na Malé Straně byl sníh pryč a rozkvetly bledule. 14. ač sucho ještě nebylo, lidé již uhrabovali okolo domu. Škaredá střecha 15. byla vlastně krásná. Zelený čtvrtek mlha; Státní statek začal vláčet, Bílá sobota bílá nebyla, ale zima na ni byla důkladná, kterýž den traktorista Albrecht vláčel těm svým každoročním záhumenky až se prášilo od bran. Špačci ten rok přiletěli až 1. dubna 20. Velikonoční pondělí deštivo, mlha, tma, odpoledne v 5 hod. liják s krupkami a první ten rok s bouřkou a to hned z důkladnou a první duha. 24. na den krásně; mouchy, včely, motýli barevný, v tom týdnu se většinou štěpy odvazovaly, 2. května se mračilo, v noci popršelo, kterýž den vsadil Vlastimil Albrecht těm svým asi osmi brambory. Ten čas se velmi po lukách rozmohl čert ví odkud zavlečený plevel rozrazil perský, jenž tvořil rozsáhlé plochy a mořil jinou trávu. 5. začal Státní statek pásti. V neděli 10.2. bouřka s deštěm, kukačka kukala už 2. května a když přišly ty zimy zas odletěla. Manželé Svatí č. 14 odjeli na zimu k synovi do Prahy, kde se paní, nejsouc už dříve zdravá, roztonala víc a umřela tam v nemocnici 12. května v stáří 78 let.

Třešně v plném květu. Na podzim postavil majitel č. 80 v Jandově spáleništi chatu z tvárnic a tento týden na něj dávali krovy. Kolem 18. hrušky kvetly 19. před polednem kremace Boženy Svaté z č. 14, při níž promluvil mimo faráře Böhma Stanislav Haas st z Vysokého. Byl to pohřeb hasičský. V neděli včera 20. krásně, jabloně teprve kvetly a pro deštivo všelijaký hmyz na květy nemohl a kdyby i jablka byla, kdy by mohla uzrát? 25. na den opravdu máj, Janoušek počal jako první ve vsi sušit seno jako soused Svatý. Státní statek dosil 6. května. Trávu vytáhlo ale byla řídká, takže nebylo co sušit. 6. června se ženil Josef Polouprutský ml. s Martinou, dcerou Jana Blažka z Vysokého č. 278. 8. na Medarda deštivo, zima a tma. 13. června krásně, v kteroužto sobotu před roprachtickou poutí se před 60 lety ženil Fr. Eliška z č. 17 s Boženou Tarantovou z Roprachtic. Staroveský kravín měl ze Státního statku nejlepší dojivost. 18. na katolický svátek Božího těla po poledni bouřka s lijákem a nějakou kroupou. V červnu nebylo skoro dne, aby nebyla bouřka. To jaro a léto dělali asfaltovou cestu od hoření autobusové zastávky k Vojákovem. Sena za červen se velmi málo usušilo. Za první týden července se více sena usušilo než za celý červen. 12. července o staroveské Národní pouti beze mše a bez muziky pár kapek deště spadlo. 20. při poledni Marie Polouprutská č. 19, jdoucí k pojízdné prodejně, smeknouc se na mokrém břehu přisedla si levou ruku, kterou si zlámala. 26. na Annu kteréhož jména to byly dvě osoby, bylo Anny v neděli, jako r. 1914, kdy byla vyhlášena mobilisace.

  1. ujala od otce Jaroslava Večerníka dcera Drahomíra Kudrová dům č. 20 s pozemkem okolo domu, jak to po zabrání Státním statkem ze zemědělské usedlosti zbylo.
  2. srpna začala roznášet poštu Eva Zemanová z Jesenného, někdy schovanka Vlasty Vacátkové č. 18. Po Staré Vsi, Helkovicích a staroveské polovici Vysokého. 10. na Vavřína po deštivé noci deštivo, mlha, tma, bouřky ale také slunce.

  3. – 23. krásně za kteréž dny mnoho otavy se usušilo, ale na bramborách žloutla nať. Žádný rok se tolik nenapotilo kamení, (stupně, dlažba) jako toto léto.

  4. na Bartoloměje krásně.

  5. září krásně, začátek školního roku, v němž jich chodilo od nás do vysocké školy 9 žáků. První týden v září záhumenkáři kopali brambory do sklepa, které se hodně kazily a tolik jich nebylo jako loňský rok. Většinou se první týden v září vykopali. V červnu, červenci a srpnu bylo bouřek dosti a byli ještě v říjnu.

  6. září krásně a horko zvečera dlouho bouřka s lijákem a nějaká kroupa při tom spadla, přičemž ta bouřka byla dlouho do noci, cesty probrané, statkové brambory na Malé Straně též. Voda brala celé trsy bramborů s natěmi, takže ucpalo všechny mostky, následkem čehož tekla přes mostky vrchem.

  7. začal Státní statek se sklízní brambor na Malé Straně. 27. o staroveském posvícení bez mše a bez muziky bylo slabě zamračeno. 27. nastal zas tzv. „zimní čas“, to je hodiny seřízený o hodinu zpět, v září dal nový majitel č. 72 na nový dům vazbu.

  8. a 4. října krásně, ale větrno, 10. a 11. hezky, 12. odpoledne jednou zahřmělo, 16. byl přímo letní den, listí začalo padat ze stromů. 26. října krásně, 27. po prvním důkladném přimrazku krásně.

  9. – 30. krásně ale větrno.

  10. – 8. listopadu zamračené až tma 11. se rozpršelo, mlha, tma že se muselo celý den svítit a tak bylo až do 15., 16. dopoledne udělalo prvně bílo ale do večera sníh stál. 20. dopoledne sněhové přeháňky, 30. prvně venku zamrzla stojatá voda.

  11. prosince překrásný den. 2. se po ranní kráse zamračilo, prvně zamrzla jednoduchá okna, 4. zamračené, námraza na zemi, stromech a střechách. 5. odpoledne ve škole výroční požárnická schůze. 10. zamračené, kterýž den zemřel náhle v stáří 65 let Václav Polouprudský, chalupník v Roztokách, rodák ze Staré Vsi č. 90. 7. dopoledne udělalo sněhový poprašek, 11. připadlo sněhu a byla první foukanice. 15. bylo zamračené a udělalo jinovatku.
  12. hladké cesty, tma, 19. jinovatka pryč, sníh až na nepatrné zbytky pryč, na Ondřeje 30.11. neodhřálo až teprve teď 21.12. svítilo slunce do jinovatky, což bylo neobyčjně krásné.
  13. a 23. zamračené, na Štědrý den dopoledne krásně. Na Boží narození zamračené kterýž den zemřela 96 let stará Lidmila vdova po Frant. Vodseďálkovi čp 75, dcera Františka Svárovského z č. 23, nejstarší občanka staroveská. 28. neobyčejná tma, 29. odpoledne krásně, 30. hustá mlha,
  14. poslední den v roce zamračeno, mlha, tma.

Tento rok je to 200 let, co zřízen byl katastr zvaný Josefínský, který 1787. Práce s ním celé zemi začala již 1785, ale na Starou Ves došlo až v roce 1787.

Na začátku katastru, který je pro každou obec svázán v knihu, je popis vesnice jak následuje: Boleslavský kraj Panství Semile ves Stará Ves

Místní plac Drahovský

Tento místní plac pozůstává v samých vozových cestách a porůznu stojících domech pod městem Vysokým a jde dolů pod Hrubou Stranu po celé návsi až k obecní louka pod Vodseďálkovi (č. 55). Hrubá Strana začátek svůj bere od místního placu při Vysokým, Stanovskýma a roztockýma končinama.

Obsahuje v sobě na stráních tuze kamenitá a přitom špatná pole a nachází se v ní dům č. 27 Jana Nováka. Malá Strana začátek má blíž mlýna při roprachtických končinách až k mezím vysockým a obsahuje v sobě tuze kamenitá a přitom špatná pole, z kterých nejlepší ve čtyřech letech žito a oves z dosti malým výnosem se obdrží.

Grunt Havla Šmída č. 40 mezi grunty helkovskými, panství Lamotovského připojen a ten v sobě obsahuje své položení Malé Strany tuze skalnaté a ničemné pole, z kterého toliko ve 4 letech jedno setí žita a jedno setí ovsa s dost špatným výnosem se sklidí. Jméno své má Mechnáčovo (je to dnešní helkovická chalupa Marie Petřinové č. 52, která poměla staroveské čislo 82). Katastr trpí leckterou chybou, ale je velice cenný a zajímavý tím, že zde zachována lidová pojmenování pozemku, jak viz některé staroveské vždy nejdřív číslo, zvané topografické, potom jméno majitele a nakonec pojmenování pozemku a jeho výměra. Trhovice, Hlinovníky, zahrada pod Holánovo, zahrada pod Vršťalovi, zahrada pod Čermákovi, Pastviště jménem Kostnice, zahrada špatná pod Novákovi, zahrada pod Vitošovi, Trlice, Kopaň, Křib, louka pod lesem, kámen přes potok, břeh nad č. 91, louka pod Rybníkem, pastviště mezi ouvozy, křovím zarostlé, kroužek, břeh u svaté Barbory, svezliště, obec blíže Tesů, zahrada pod gruntem Vodseďálkovým, cesta z návsi nad Starova, za Vrchy, v dolích, les u Stanovských končin, nad Pátkovi, louka za potůčkem, u lomu, u Trhovice, od Sedlákovi meze, Zdůleň, za Pazdernou, na dráze, na Prutě, na Klinku, na rovních, nad strání, na funtě, hoření křib, půlama kopce, v rokli, nad žlabem, pod mezí Vojákovu až pod skály, les proti Bučí, pastviště u Slavíkovy meze, od vysocké meze, pole na spáleništi, louka proti klepáčovem, louka okolo Skály, louka na kozině, pustina, kopřoví, louka u potoka.

Majitelé domů: Č. 1 Josef Václavík Č. 2 Josef Blahout Č. 3 František Stránský Č. 4 Jan Turpíš Č. 5 Josef Stránský Č. 6 Franz Dušta Č. 7 Václav Vodseďálek Č. 8 Jan Polák Č. 9 Josef Hajna Č. 10 Josef Vodseďálek Č. 11 Josef Makovec Č. 12 Matouš Holan Č. 13 Václav Pátek Č. 14 Josef Novák Č. 15 Václav Polouprutský Č. 16 Adam Polouprutský Č. 17 Václav Vodseďálek Č. 18 Josef Polouprutský Č. 19 Jan Večerník Č. 20 Adam Hevák Č. 21 Vít Polouprutský Č. 22 Václav Čermák

Č. 23 Josef Čermák Č. 24 Vít Novák Č. 25 Jan Novák Č. 26 Jan Housa Č. 27 Jan Novák Č. 28 Izidor Novák Č. 29 Adam Polouprutský Č. 30 Vít Večerník Č. 31 Josef Večerník Č. 32 Izidor Novák Č. 33 Adam Novák Č. 34 Josef Čermák Č. 35 Adam Čermák Č. 36 Daniel Čermák Č. 37 Filip Hotovička Č. 38 Daniel Večerník Č. 39 Štěpán Večerník Č. 40 Havel Šmíd Č. 41 Václav Šmíd Č. 42 Josef Novák Č. 43 František Novák Č. 44 Josef Novák

Č. 45 Adam Novák Č. 46 Jakub Novák Č. 47 Adam Novák Č. 48 Vavřin Slavík Č. 49 Adam Večerník Č. 50 Pavel Koutský Č. 51 Josef Marek Č. 52 David Vodseďálek Č. 53 Vít Vodseďálek Č. 54 Franz Vodseďálek Č. 55 Franz Vodseďálek Č. 56 Václav Holan Č. 57 Matěj Hlinka Č. 58 Václav Krumeš Č. 59 Franz Novák Č. 60 Josef Koutský Č. 61 Franz Svatý Č. 62 Franz Hevák Č. 63 Franz Čermák Č. 64 Jiří Slavík

Roce 1987 podnikly naši občany v rámci OB zájezd do Litoměřic na výstavu „zahrada Čech“ a na kulturním programu závěru roku provedli kulturní pracovnici z Vysokého vzpomínkové pásmo na Viktora Dyka.

Kromě č. 20, došlo k následujícím změnám v držbě nemovitosti: Jiří Hloušek z Pardubic koupil domek č. 3 od Kohouta. Rekreace a Hana Hloušková. Po Marii

Markové ujala domek č. 6 dcera Květoslava Šimůnková z Roztok u Jilemnice a Stanislav Halvová. č. 25 koupil od Květoslavy Špačkové č. 55 ing Ladislav Bouzek z Liberce Ruprechtic, rodák ze Staré Vsi č. 65 rekreace. Chalupu č. 30 ujal po nevlastní matce Anně Polouprutské syn Jiří Polouprutský z Prahy 5 rekreace. Domek č. 37 od Františky Novákové ujala příbuzná Ludmila Hönbavá z Vrchlabí. Zbořeniště č. 39 u Smetalu koupil od Jany Holé z Vysokého Zdeněk Douděra z Peček. Majitel č. 50 Karel Kellner začal zde bydlet trvale a rovněž v bývalé stodoly č. 42 jenž dostala č. 91 Václav Bláha.

Ve Staré Vsi 5. března 1988

Jarosl. Wečerník.

Schváleno v radě MěNV 12. 4. 89

Pičman

Razítko