Rok 1981

Dne 1. ledna od půlnoci hřmělo, mnoho sněhu připadlo a foukalo s ním a blýskalo se ještě po tři noci a 4. byla ta spousta sněhu na vodě. 5. mrazivá foukanice dělala návěje a na hladké silnice se smekl autobus jedoucí po vsi dolů a urazil u č. 62 hoření roh lomenice a 26. v noci bouřka zas. 10. odvezli 81 letou vdovu Marii Jandovou č. 96 do ústavu choromyslných kde ještě týž rok umřela. 12. dostal Jaroslav Večerník Čestné uznání od Národopisné společnosti v Praze co její dopisovatel. Koncem ledna zas kontumace psů skrz nějakou v Jablonci nad Jiz zastřelenou vzteklou lišku. 31. se v Liberci vdávala 20. letá Zdeňka prostřední dcera Zdeňka Kudra z Vysokého a vnučka staroveského kronikaře Večerníka za Jindřicha Povu z Liberce. 7. února dopoledne 10 občanů odkrylo vodovod pod dolením Krčovím kde pro slabé podložení a těžké přikrytí přelomilo trubku takže voda utěkala, že kravín i občané byli několikrát bez vody a dolení konec vsi nadobro a tak to po neděli spravili. 14. oslavili manželé Jaroslav a Marie Večerníkovi ze Staré Vsi č. 20 na Městském Národním výboru ve Vysokém a u dcery Drahomíry Kudrové 50 let trvání svého manželství za přítomnosti dcery, zetě, dvou vnuček svobodných a jedné vdané s manželem. 5. března odpoledne tu měl ve škole kapitán Hrubý školení C.O. kterýž den se narodil Jiří, syn Jiřího Čermáka ml. č. 93. 10. začaly s deštěm meze a břehy vytávat, kterýž den umřela v Kosmonosích 82 letá Marie vdova po Jos. Jandovi č. 80 roz. Pluchová s Vojtěšic známá z mládí z Vojákova mlýna co Mařikovský andílek po níž zůstal domek č. 96 bývalá to Jandova pazderna, který zdědili podle poslední vůle její příbuzní ve Vysokém s bytem 77 letého Frant. Štěpánka ze Sklenařic. 11. lilo tak až potok tak stoupl až všechny mostky po vsi byli pod vodou, mezi č. 49 (starou školou) a 57 potok vyhnuv se mostku, vyrazil při břehu jak někdy před vystavením mostku v 50 tých letech minulého století tekl a hnala se voda cestou a obtekouc č. 57 teprv do pravého koryta vtekla, kterýž den také hřmělo. 12. přiletěli špačci, voda ve sklepích a místy v chlebech, sněhu mnoho ubylo a na roztálých místech byla plíseň; 13. potok trochu opadl ale k čemu po něm byla za č. 57 cesta a 14. po poledni hřmělo. 21. odbýval velitel Šída a Vlastimil Albrecht po většině Hrubé Strany a Otakar Polouprutský a Jaroslav Večerník v dolenci a na Malé Straně prohlídku komínů. 30. sníh nadobro pryč, začalo se s uhrabováním luk a Státní statek začal smykovat a hnojit pastviny. Včelaři pokud tu jací byli, naříkali na hynutí včel a že to je tím že není jejich první pastva, jívové kočičky. 1. dubna začal Státní statek vláčet pole pro jarní setí; kterýž den vedoucí prodejny Jednoty Ladislav Kobr ještě dopoledne prodával ale jeho žena už mu počítala, že špatně viděl a třásly se mu ruce a odpoledne zavřel krám ale do nemocnice odepřel jít a staroveští byli nuceni jít na nákup do Vysokého. Po sněhu ani památky. 8. po přimrazku teplo a v noci bouřka, louky se zelenaly a uhrabané nebyli. 9. v 5 hod. odpoledne zde v bývalé škole měl Vlastimil Duštíra s Helkovic školení CO za účasti 21 osob. 16. na Zelený čtvrtek po přimrazku sněhové přeháňky kterýž den odpoledne zde byla prvně pojízdná prodejna Jednoty u stodoly č. 18. Bílá sobota byla opravdu bílá, voda zamrzlá. Na úklid kolem školy se dostavili jen: předseda Občanského výboru, velitel hasičů a 82 letý Josef Babec č. 25. A na Velkou neděli se trousil sníh celý den. Státní statek a okolní JZD zaorali mnoho ozimů na nichž byla po spoustě sněhu plíseň a od mrazů přetrhaných a od větru sežraných. Voda se ztrácela, pole byla přeschlá. Státní statek měl zaseto a sklízel brambory a 23. sněhu jako v zimě a v neděli 26. se něco záhumenkových bramborů nasázelo. 29. zas sněhu jako v zimě a 30. po deštivé noci špláchalo dál, mlha a tma.

května po hrozném mraze stojatá voda zmrzlá: tráva káravá, sníh se sypal. 5. začal staroveský kravín pásti. 7. dosázel Státní statek brambory kterýž den se tu poprvé ozvala kukačka a v noci umřela v č. 47 u dcery Anny Babcové 91 letá Františka vdova po Frant. Dlabolovi, dcera Frant. Nováka č. 76.
o Loukovské pouti krásně, rané třešně začínaly kvést a ty dva dny se většinou záhumenkové brambory dosázeli, jmenovitě č. 20 a 75 a 10. konečně také měl nasázené brambory Babec č. 25 jenž sázíval ve vsi první a nad ním se po dlouhém prošení smiloval, né Ladislav Jandura ale Boh Nesvadba ze Třiče, u něhož měl Jandura koně.
žár a odpoledne důkladná bouřka s lijákem, třešně v plném květu a přiletěly vlaštovky.
Josef Janoušek č. 9 první ve vsi síkl trávu ke krmení. 16. slabě zamračené a po bouřce zima a odpoledne čtvrtou hodinu hrozná bouřka s dvojím návalem krup až bílo zůstalo a někde i do noci vydržely a uhodilo do toho 100 letého smrku u staré cesty nad starou školou č. 49 jejž důkladně oloupilo.
Josef Janoušek první ve vsi začal sušit seno. Jabloně kvetly velmi málo a že poupata zmrzla, květ zrezavěl a opadal. 27. zas kroupy. 30. se začala sázet hlavatka.
června krásně až žár, to už jich více začalo sušit seno, trávu hodně popotáhlo do výšky ale nezhoustla takže nebyla starost o místo k rozklepaní. 5. postavil Karel Novák č. 13 na místě své bývalé stodoly prkennou garáž za pomoci Adolfa Nováka č. 87. A 5. volby do všech zákonodárných sborů jenž se odbývaly v bývalé škole. Volební komise byla: Ladislav Ducháček předseda, Frant. Svatý, Vlastimil Albrecht, Marie Janoušková a ing Pavel Svatý jenž však přítomen nebyl jsa na zájezdě v Rumunsku. Všech voličů bylo 77 a ze Staré Vsi kandidovali do MNV ve Vysokém: Lidmila Haasová, Vlastimil Volmut a Václav Šída. Stále deštivo.
raných třešní mnoho nebylo a ještě je špačci zrovna sežrali, tráva dešti přivalená, zralá a na sečení tvrdá a v ní plno krtičin zima, mlha, tma; 20. vydařený staroveský zájezd na Hlubokou, Kozí hrádek, Budějovice, Tábor kde bylo lepší počasí než u nás.
dopoledne v rozdělovně v č. 18 schůze navlékačů koral na níž byl zástupce závodu ze Zásady stran toho že majitel č. 18 Jaroslav Vacátko, také zaměstnanec skla z Jablonce nad Nisou, dal závodu na tu místnost do srpna výpověď, vedoucí rozdělovny o tom ani neuvědomiv.
odvezli Vladimíra Šaldu st ze Třiče do domova důchodců v Rokytnici nad Jizerou. Koncem polovice roku bylo ve Staré Vsi 156 slepic, 14 kohoutů, 30 kuřat na chov, 1 husa (v č. 77), 11 koz, 7 býčků integračních to je smluvních, kteří vykrmováni na plnění dodávek jatečného dobytka pro Státní statek a 1 kráva záhumenková v č. 27. Červenec mnoho bělásku a mšice na zeleninė. Deštivo dál; 11. krásně až žár, večer vydařená poutní taneční zábava a 12. o staroveské Národní pouti odpoledne, tam kde byla večer muzika, československá mše, kterýž den zdvíhali vazbu na přistavěném domě č. 19 Josefa Polouprutského tesaři z Jablonce nad Jiz za vedení mistra Rudolfa Jarého a zednické práce stavebníkovi vedl jeho neteře manžel Jaroslav Šťastný z Liberce a stavěl už také vyučený zedník Jos. Polouprutský ml. č. 19. Třešně byly ten rok tak tři na jednom stromě. 77 letý Frant. Štěpánek ze Sklenařic dav se dohromady s o 5 let starší Marii Jandovou, nemálo na její domek č. 96 naložil a ona mu ho také chtěla odkázat, což on odmítl s výjimkou bytu, z důvodu že by po něm jednou dědila jeho rodina, která že prý se k němu nezachovala, jak on si to představoval. A tak to odkázala rodině své sestry provdané za Petra Krafka ve Vysokém a když ti to teď chtěli prodat, sháněl Štěpánek podpisy sousedů na to, že ty opravy na domech platil sám maje na koupený materiál potvrzení: a koupil ho Jindřich Chaloupek z Mladé Boleslavi. Deštivo dál, potok velmi stoupl; 22. na Maří Magdalenu kteréhož jména tu bylo 12 osob byla hustá mlha; 24. v 10 hod. večer dvě bouřky s lijákem až elektrika dvakrát zhasla a 26. o sklenářské pouti na Annu kteréhož jmena tu byla stále bydlívší jedna osoba, ale ten čas náhodou tři, hustá

mlha až tma. Jestli některá jabloň ovoce měla, a těch mnoho nebylo, tak to bylo tak tři jablka na jednom stromě. 2. srpna o vysocké pouti ráno husté přízemní podymí, den slušný ale celou noc se blýskalo a bouřilo a v 11 hod. 2 lijáky s hromobitím; při prvním padaly kroupy jako velké ořechy, mládiče stromů otlučené, nať u bramborů přitlučená a otlučená, zelenina prosekaná a listy od ní osekané a u obilí výsevek vytlučen a také nějaká okna přitom za své vzala a místy pod okapem ještě ráno shrnuté kroupy byly. 9. žár, mračilo se a pátou hodinu odpoledne hrozná bouřka bez deště až byla porucha s elektrikou takže v kravíně skončili směnu až v 1 hod. po půlnoci. 10. na Vavřince deštivo s mlhou a slunce neprohlídlo celý den což je špatná předpověď na celý podzim a 24. na Bartoloměje mezi deštěm slunce, od čehož ráno na západě duha o čemž je pranostyka že když je hezky, kdyby si dal sedlák jednu ruku do kapsy, ještě sklizeň a podzimní práce dobře dokončí a prší li, kdyby měl deset rukou, nedodělá to ještě. Žně Státního statku ten rok začaly 18. srpna a skončili 16. září a záhumenkové žně zahájil 29. srpna požnutím pšenice Václav Albrecht č. 75, zima. 1. září jich začalo na ten rok ze Staré Vsi chodit do školy 8; mnozí záhumenkáři začali kopat brambory do sklepa, aby jim je myši nedožrali. 4. umřel v trutnovské nemocnici 55 letý Frant. Kobr rodák z Dušnice jenž se přiženil do Staré Vsi č. 77 k Marii dceři Antonína Kobra jehož rod sem přišel 1812 z Brna nad Jabloncem. 5. první přimrazek kterýž den a druhý byly zas na Vojákův kopec nějaké motociklové závody. 13. o vysockém a třičském posvícení vlaštovky pryč a začínalo žloutnout listí ale deště to žloutnutí zarazily a 20. o sklenařském posvícení přeháňky a až tma. 27. o posvícení bez muziky bylo krásně ale vítr; u Večerníka č. 20 dokopali brambory a sklidil oves. S ozimím setím začal Státní statek 7. září na Krčovském a Novákově nade vsí a na Vláškově

bylo řiště po žních zelené od vytlučeného zrní od krup a také od toho že bylo žito než ho požali, přezralé. 6. října zvolení do Občanského výboru: Otakar Polouprutský č. 90, Josef Polouprutský č. 19, Jiří Čermák ml. č. 93, Václav Šída č. 9, Frant. Svatý č. 14, Marie Babcová č. 26, Lidmila Haasová č. 65 a ing Pavel Svatý č. 83. 11. o roprachtickém posvícení, mlha, od půlnoci špláchalo, na celý den bouřilo přičemž se trousil sníh na což se hodí pranostyka „v říjnu li blýská, je zima a v zimě pak plíská“. 18. o jesenském posvícení hustá mlha a tma, několikrát zahřmělo a co blesků; zdálo se že listí brzo spadne a ono dešti přestalo žloutnout a nepadalo; 23. ráno na střechách první připrášek sněhu. 24. dopoledne jeden z majitelů staré stodoly 35 Josef Polák jel do Vysokého, v Kostnici nezvládl řízení, sjel ze silnice do háje kde převrhl auto a zlámal si ve dvou místech ruku. Ta stará stodola č. 35 byla zatím předělaná na rekreaci; kolna pod dolní lomenicí odstraněna, ve stěnách a v lomenicích okna a zrovna tak byla předělaná stodola č. 42 a na místě po roce 1945 zbořeného č. 58 byla postavena rekreační chata.

o stanovském posvícení po jasné noci první důkladný mráz, prvně zamrzlá okna a 28. se začal sypat sníh až bílo zůstávalo; 30. a 31. nepršelo ale lilo a byla tma. A tak ten předpověděný pěkný říjen byl vlastně ošklivý jako všechny předešlé měsíce a rovněž pranostyka neuhodla to zimní pliskání.
listopadu při hrozném větru mezi slunečnem přeháňky až bílo zůstávalo, odpoledne dvakrát zahřmělo, při západu slunce neobyčejně žluto; 7. ráno důkladně bylo a zas přeháňky ale sníh nestál, kterýž den se poslední záhumenky zruchaly.
přes noc mnoho sněhu připadlo že ho bylo jako v nejhlubší zimě a prvně protahovali silnici;
pršelo, tma, ta spousta sněhu na vodě, 21. sníh skoro pryč, 23. po něm ani potuchy a na lukách plno krtičin.
dopoledne hasičská výroční schůze za účasti 16 členů v níž čten dopis Vladisl Polouprutského st. že po 40 letech ze sboru vystupuje pro projev nedůvěry. Funkcionáři zůstali staří a za vysocké ústředí tu byl Alfred Adametz.
po noci zas nový sněhový poprášek a sypalo se dál a foukalo s ním, 26. přes noc mnoho sněhu připadlo a padal dál a 27. padal mokrý a nakonec pršelo, 28. už zase břehy vytálé a 29. o pravé vysocké pouti po jasné noci prorazilo slunce mlhu a chvílemi se trousil sníh s nímž 30. foukalo kterýž den umřel v jilemnické nemocnici kde byl od včerejška 51 letý Jiří Čermák st č. 93 jemuž pro nemohoucnost zvoníka, odzvonil Josef Babec č. 25 a že měl pohřeb, a hrobař Josef Novotný asi před týdnem umřel, musel vykopat hrob Čermákův syn a dva zeťové. Ten podzim se byla na své rodiště podívat 67 letá vdova Anna Hrádecká z Bílého Kostela, dcera Frant. Zemana č. 84 a litovala, že to prodala.
prosince hodně sněhu připadlo a 5. mnoho a v neděli 6. mlha, tma a sníh padal dál kterýž den odpoledne v 16 hod. měla zdejší Osvětová beseda v bývalé škole přednášku s promítáním diapositivů ing Svatého z Krkonoš a Rumunska a Ladisl Ducháčka st z předloňského zájezdu, hlavně z Chrudimi, na což se jich přišlo podívat 20 a mohlo jích být vice ale zavinil to sníh který mnozí shazovali se střech a prohazovali cesty k silnici a od domu k domu a v Hlavatištích rozbořil sníh dům tak zv Zámečníkovo zvané tak od toho, že to měl před 100 lety Antonín Šmíd ze Staré Vsi č. 30 zámečník jako jeho staroveští bratři v č. 30 a 46, dnes majetek Marie Šikulové družky Ladislava Jandury.
odpoledne měl vysocký Státní statek v hostinci Mexiko ve Sklenařicích předvánoční Besídku se svými důchodci na níž se Staré Vsi byl pouze Josef Šmíd č. 46. A 21. slavila v Mexiku Živočišná výroba statku splnění dodávky mléka a masa a osazenstvo staroveského kravína dostalo Čestné uznání od Krajského odborového svazu za loňský rok. Sněhu přes prosinec pořád přibývalo, chvílemi zvlhl, tu s ním zas profoukalo a zas pomrzlo a to hodně až lezl mráz skrz zdě; na Štědrý den mlha, tma, slunce se neukázalo celý den a 28. krásný den, ale trochu větrno a více mrzlo a 30. mezi návaly husté mlhy svítilo slunce, sníh byl změklý a zapad slunce byl neobyčejně žlutý.
zemřel Frant. Vodseďálek č. 75 jemuž by bylo 1. února 1982, 91 roků, vyučený holič kteréž řemeslo i při zemědělství poprovozoval a to už v č. 23, kde se ženou bydleli než č. 75 koupili, předposlední účastník války 1914 – 18, za I. republiky člen staroveské kapely co houslista a jeden z posledních sedmi bývalých sedláků. Před časem v síni upadnuv, odřel si nohu což prý byla příčina smrti. Nejstarší občankou po něm byla jeho 90 letá žena Lidmila. Zemřelý byl také obecním zvoníkem po Karle Večerníkové č. 24 a teď tu funkci po něm převzal 83 letý soused Josef Babec č. 25 jenž mu také odzvonil. Koncem roku bylo ve Staré Vsi krom Státního statku: 1 kráva (v č. 27), 1 jalovice, 5 býčku integračních to je statkových u záhumenkářů na dokrmení, 11 koz, 1 kozel (v č. 20), 168 slepic, 13 kohoutů a 16 kuřat.

Obydlenost staroveských domů ve třech sčítáních lidu

Č. 61 – 1880 = 6, 1910 = 6, 1980 = 0 Č. 62 – 1880 = 5 1910 = 2 1980 = 0 Č. 63 – 1880 = 4, 1910 = 9, 1980 = 0 Č. 64 – 1880 = 4, 1910 = 9, 1980 = 0 Č. 65 – 1880 = 4, 1910 = 9, 1980 = 6 Č. 66 – 1880 = 2, 1910 = 3, 1980 = 0 Č. 67 – 1880 = 12, 1910 = 2, 1980 = 0 Č. 68 – 1880 = 4, 1910 = 5, 1980 = 0

Č. 69 – 1880 = 5, 1910 = 5, 1980 = 0 Č. 70 – 1880 = 5, 1910 = 2, 1980 = 0 Č. 71 – 1880 = 6, 1910 = 5, 1980 = 1 Č. 72 – 1880 = 7, 1910 = 5, 1980 = 3 Č. 73 – 1880 = 5, 1910 = 6, 1980 = 1 Č. 74 – 1880 = 0, 1910 = 2, 19 80 = 0 Č. 88 – 1880 = 9, 1910 = 0, 1980 = 0 Č. 89 – 1880 = 6, 1910 = 4, 1980 = 0

C 90 – 1880 = 8, 1910 = 2, 1980 = 5 Č. 91 – 1880 = 4, 1910 = 3, 1980 = 0 Č. 92 – 1880 = 3, 1910 = 4, 1980 = 0 Č. 93 – 1880 = 4, 1910 = 4, 1980 = 8 Č. 94 – 1880 = 4, 1910 = 2, 1980 = 0 Č. 95 – 1880 = 11, 1910 = 5, 1980 = 0 Č. 96 – 1880 = 5, 1910 = 0, 1980 = 0 Č. 97 – 1880 = 0, 1910 = 4, 1980 = 0 Č. 98 – 1880 = 0, 1910 = 4, 1980 = 2 Č. 99 – 1880 = 0, 1910 = 0, 1980 = 0

Č. 61 po roce 1945 zbouráno; č. 62 roku 1980 obydleno přechodně; č. 63 v roce 1974 vyhořelo a už nepostaveno; č. 64 při posledním sčítání obydleno přechodně; č. 66 rozbouráno; č. 67 rozbouráno; č. 68 obydleno přechodně; č. 69 rozbouráno; č. 70 obydleno přechodně; č. 74 v roce 1880 neobydleno a v roce 1980 už nestálo; č. 76 neobydleno; č. 77 obydleno přechodně; č. 77 neobydleno; č. 80 vyhořelo a už nepostaveno; č. 82 je dnešní helkovské které měl roku 1880 občan Adam Šmíd, roku 1921 dáno to číslo na samotu Jaroslava Heváka Kalifornii která však už zase 1980 nestála; č. 84 obydleno přechodně; č. 86 zrovna tak; č. 88 v roce 1910 neobydleno a v roce 1980 už nestálo; č. 89 rozbouráno; č. 92 obydleno přechodně a rovněž tak č. 94 a 95; č. 97 a 98 přitom prvním sčítání nestála a při posledním č. 97 neobydleno a č. 99 nestálo ani ještě při tom druhém a při třetím obydleno přechodně.

Frant. Vodseďálek, roku 1981 zemřelý, byl rodák z č. 9 u Hajnů a pocházel z významného staroveského rodu jenž byl držitelem největšího staroveskeho statku „Vodseďálkova“ na Malé Straně, kde je psán v roce 1654, kdy se zakládal I. katastr, Tobiaš Vodseďálek. Ale již 1625 v době pobělohorské zběhl Matěj Vodseďálek z gruntu Krčovského, dnes č. 26 který byl do roku 1696 bez hospodáře takže stavení už žádné nebylo a lán ladem ležel. Po Tobiáši Vodseďálkovi byl na č. 53 syn Daniel Vodseďálek a Jan Vodseďálek, kteří hospodařili společně. Daniela Vodseďálka syn Václav se přiženil do č. 10 u Starů k Magdaleně Hladíkové, schovance Václava Telce, který sám potomků neměl a od něhož ujal půl gruntu Starova, co druhou polovici ujal Pavel Hajna z Jesence, manžel druhé schovanky Kateřiny dcery Václ. Polouprutského č. 15.

Václav Vodseďálek č. 10 měl syny: Václava jenž vystavěl chalupu č. 7 u sv Jana Nepomuckého, jehož vnuk Václav založil několik nadací a hlavně na dva studenty ze Staré Vsi a jednoho z Vysokého jenž zemřel v tehdejším Tiefenbachu. Adama jenž se přiženil do Sklenařic k vdově po Kašťákovi a byl ve Sklenařicích rychtářem, jehož potomci se v jedné větvy vrátili do Staré Vsi pod příslotkem Kašťák. Josefa nástupce jenž byl při roce 1800 rychtářem jehož syn Jan byl posledním rychtářem a prvním představeným (starostou) a syn Frant. farářem u Chcebuzi za Prahou.

Františka jenž vystavěl po roce 1770 nad Kostnici dům č. 55, když dříve pobyl na podruží u bratra Václava v č. 7, a měl syny: Jana krejčího v č. 55, Josefa domkaře č. 50 a prvního tkalce ve vsi, Pavla domkaře č. 38 a 1, Františka rolníka č. 75 a dceru Marii provdanou za Jos. Polouprutského č. 20.

František Vodseďálek narozený 25. dubna v č. 7 v roce 1762 se vyučil ve Vídni krejčím a už tam někde ho zaujalo divadlo a ještě více nějaké tehdy české v Praze. Krejčoviny nechal přesto že mu říkali „krejči Čermáků“ a v č. 75 posud staří říkají „u Krejčů“. Jak přišel k zedničině dnes už nikdo nepoví ale byl i mistrem a tehdejší vrchnostenské úřady ho brali za obhadce co znalce zděných objektů a několik jeho synů bylo zedníky a z nich Frant. rolník č. 79 byl rovněž zednickým mistrem a tohoto Františka syn Fratiška v č. 79 rovněž, až od toho měl příslotek „polírek“ a byl při roce 1883 starostou obce. Frant. Vodseďálek st. koupil od Frant. Čermáka půl jeho usedlosti č. 23 u Čermáků a 4. prosince 1804 koupil od něho Čermák zpět půl domu č. 23 a vzal za to na sebe celý výměnek pro otce Josefa Čermáka a Vodseďálek si na svém vystavěl dům č. 75. Měl s třemi ženami asi 24 dětí, třetí ho přečkala a také děti nezůstaly všecky jako v té dobė nikde, ale ani hospodářství ani řemeslo, ani rodinné věci ho neodrazily od divadla a to tím hůře že byl vlastně začátečníkem, že to musel vésti, shánět k tomu lidi i materiál i to co se mělo hráti. O rodině zapsal jeho syn Frant. v č. 79, jenž byl tehdy trochu kronykářem, nebyl to žadny Vavák ani Dlask ale je dobrá i ta trocha, co zapsal:“měl jsem pradědka z Vodseďálkova statku a prabábu od Chaloupecků z Vysokého. Dědek měl jméno Václav a bába Kateřina. Dědka jsem měl od Starů z č. 10 a bábu pod vsí Třiči z Kružského mlýna. Dědek jsa jména Franc a bába Marie. Tátu jsem měl narozeného v č. 10 (v tom se mýlil) a bydlící u svého otce v č. 55 jmenem Franc. Matku první nevlastní jsem měl od Vojáků z č. 46 jmenem Rozálie a druhou matku, to byla má vlastní, pocházela z č. 21 jmenem Anna z chalupy z pod Čermákova statku. Ta zemřela v Pánu stará 35 let, jen okusila manželského stavu 12 let a v těch 12 letech porodila 6 synů. Dva Bůh všemohoucí povolal k sobě a 4 jsme zůstali na živu. Třeti matku jsme měli z Vysokého Barboru Neťukovou anebo Bednářovu ostrovtipnou v řeči a taky na nás hodně dokračovala. Když ji otec pojímal za manželku měla okolo 19 let. S první matkou co byla od Vojáků (dcera Jakuba Nováka) byl otec 21 let než zemřela a splodili spolu 9 dítek, ale Bůh všemohoucí mezi náma prostředek uďál, povolal je k sobě, jenom dvě sestry zůstaly a ty jsou provdány a 1 bratr na vojně zemřel (v bitvě u Lipska 1813) jmenem Josef a tak nám odstoupili všichni – pro nás jiný děti plac uďáli. Má máma mě zemřela roku 1818 asi 5 neděl před Vánoci a Martin po ní zůstal, bylo mu tři neděle a táta se ženil hned po Vánočních hodech.

Na tomto místě záznamy mám a vám všem na uznalost dám, že je nejlepší když Bůh všemohoucí nechá jedny rodiče až do smrti, to je na obě strany dobře a pro děti ještě líp a taky takový děti mohou upřímně děkovat Pánu Bohu za to dobrodiní že ním dopřál jedny rodiče až do smrti. Jako si vemme příklad u nás, my ubozej děti a politovaníhodní a dal pro lítost psát nemohu, rač to poroučím všechno Pánu Bohu.

Kdy a v kterém roce jsme se rodili: já Frant. Vodseďálek 20. 8. 1807, Jáchym se narodil 11. 1. 1809, ten zemřel. Druhý Jáchym se narodil 19. 9. 1811. Ten zůstal. Vít se narodil 28. 11. 1813, Martin se narodil 28. 10. 1818, Jan se narodil již od 3. matky 3. 3. 1820 ten zemřel, opět Jan se narodil 30. 1. 1821 ten zůstal. Tomáš se narodil roku 1834 na sv Tomáše. Pavel se narodil 9. 5. 1837. Dcery aneb sestry tu nejsou psaný. Naše Barbora se vdávala r. 1836 týž rok a ten masopust když se ženil bratr Vít a dostala se do Benešova, vzala si vdovce Vlacha Podskalí do chalupy č. 234 na semilský půdě. Naše Kateřina se vdávala 1832 okolo sv Jana Nepomuckého dostala se za Semile do vesnice jménem Hořensko, panství lomnické za Jana Kroupu.

Roku 1833 po všech Svatých bratr Martin odešel do Prahy – doma nad tím živobytím (byl sladovnický) velké zalíbení neměl. A tak byly Vodseďálkovy děti: Frant. v č. 79 a zemřel v Roztokách, Jáchym v č. 79 a zemřel v č. 18; Josef v č. 75 a zemřel v č. 9; Jan č. 21 a oběsil se v č. 54 na Skále; Pavel v č. 25, potom č. 95 a zemřel 1916 co mistr v cihelně na Láně; Martin sládek v Praze; Tomáš se r. 1861 zastřelil v Roprachticích u muziky pro holku. Dcery krom těch dvou už jmenovaných byli ještě: Rozálie provdaná za Víta Polouprutského č. 28, Marie za Josefa Soudila č. 90; Anna za Frant. Špidlena č. 21. Frant. Vodseďálek st č. 75 postavil mimo mnoha jiného též obecní zvoničku 1828 a mistrem po něm a ředitelem divadla byl jmenovaný už syn Frant. v č. 79 až do roku 1866 kdy divadlo zaniklo ale kusy většinou s biblickým námětem už neskládal sám jako jeho otec ale bralo se podle kupovaných tištěných knížek a role hercům rozepisoval ředitel. Frant. Vodseďálek st č. 75 zemřel stár 81 let dne 14. března 1843 a majitelem usedlosti se po něm stal 14 letý syn Josef Vodseďálek za nějž ji spravovala matka Barbora které bylo 43 let. Zemřelý měl kromě č. 75 ještě usedlost č. 79 u Holanů, domek č. 21 který zdědil po zemřelé dceři Anně jejíž můž Frant. Špidlen s Příkrého tuto předešel na věčnost, domek č. 25 který koupil a používal ho co pazdernu na zpracování lnu a dům č. 82 ve Vysokém jenž při požáru města 1834 poslední dolů k návsi vyhořel. Josef Vodseďálek koupil 12. února 1857 od Jos. Kramáře usedlost č. 9 u Hajnů za 2940 zl. a č. 75 od něho koupil už 15. ledna za 2320 zl. Adam Vodseďálek č. 93 pocházející ze sklenářské větve téhož rodu od něhož zas koupil jeho č. 93 soused Frant. Žanta č. 15 a Kramář z č. 9 se usadil ve Zlaté Olešnici.

Nový majitel č. 9 byl vzorný hospodář, měl první ve vsi ruchadlo; usedlost hodně rozšířil přikoupením pozemku od č. 10 a na vysokém katastru, koupil a rozboural chalupy č. 7 u Chalupenských a č. 8 u Janoušku, dům č. 9 dřevěný a valně sešlý přestavěl 1866 od cihel napálených na pozemku po odklidném spáleništi domku č. 5 u Roztomilých, který první ve Staré Vsi vyhořel po pojištění a postižený Frant. Vodseďálek nic nedostal anžto to shořelo příliš brzo a smlouva nebyla ještě napsána, jen to bylo ořeknuté. Ono se tam těch cihel nadělalo více až z toho vznikli ty důli dnes zarostlé olšemi a jasany pod silnicí mezi č. 64 a autobusovou čekárnou. Josef Vodseďálek byl také v 60 tých letech starostou obce a umřel stár 64 let v roce 1892 od pádu s patra rozkrokem na žebřinu. Ženu měl Annu dceru Frant. Heváka č. 62 a měl syna Josefa nástupce a dceru Annu provdanou na Jestřabí. Josef Vodseďálek (II.) měl ženu Marii rozenou Janouchovou z Jestřabí a zemřel 1936 stár 85 roků a měl dceru Marii provdanou za Frant. Janouška z Lumky u Vojtišice jenž přesimuloval celou válku 1914 – 18 co choromyslný; syna Ladislava listonoše, jenž ze Staré Vsi první padl na stráži v Srbsku 1914; syna Josefa kupce v Tesařově, tehdy v Schenkenhahnu jenž se dal v roce 1945 odsunout co Němec; Bohumila a Karla kteří oba zemřeli v roce 1918 v říjnu na chřipku co vojáci na dovolené a jmenovaného už Františka. Adam Vodseďálek č. 75 zemřel 1905 stár 77 let co výměnkář u vnuka, syna své dcery Anny, Antonína Koldovského jenž hned jak děd umřel, č. 75 prodal a koupil si č. 1 s obchodem. Nový majitel č. 75 Koldovského švakr Frant. Housa z č. 26 zemřel 1922 od kopnutí koněm a od vdovy Barbory to koupila Lidmila žena Frant. Vodseďálka č. 23 jenž zatím už měl se sestrou Marii usedlost č. 9 od otce a č. 75 koupili roku 1936.

Ve Staré Vsi 9. ledna 1982

Jarosl. Wečerník