1944

Na Nový rok se strašná spousta sněhu svalila a v neděly druhý den ještě a navečír do toho dešť a 3. v ponděly bylo vše na vodě a koroptve a tetřeví že bylo vše pod sněhem šli až ke stavením a 5. ledna udělalo zas ve většině míst vodu což bylo nemalým ulehčením neb v některých místech byli 1/2 roku bez vody. Dne 5. ledna zemřela na chřipku 60 leta Marie manželka Františka Janouška č. 9 majitelka 1/2 usedlosti č. 9 u Hajnů kterouž po ní ujal svobodný 20 letý syn Josef Janoušek. Dnem 19. ledna začato s vožením mléka do Vysokého, každý den jiný majitel koně a do č. 18 se muselo nosit po polední a né ráno jako dosud. Ten den museli na Smržovku do práce v nějaké zbrojní továrně v roce 1924 narození Stanislav syn Stanislava Kvardy č. 73 a Blažena dcera Frant. Vodseďálka č. 75 a Olga dcera Josefa Soukupa měla jít 9. února do Berlína a právě ten den onemocněla angínou že ji museli odvézt do nemocnice ale za pár dní se uzdravila. Dne 22. ledna zas četnická prohlídka u starosty Nováka, Františky Hlavové v č. 47 a Anežky Jónové nájemnice v domku Boženy Bínové č. 61 u Blažtičků stran aféry Václava Nováka č. 68 starostova bratra.

Dne 9. unora a další dni se svalila spousta sněhu že ani autobus nemohl jet a po dvakrát byla pracovní povinnost házení sněhu ze silnice. Byla to náhrada za leden kdy bylo víc teplo a mokro a poslední jeho dni sníh už téměř žádný nebyl. Ten čas tu byli nemocní lidé od žloutenky: 5 letý Ladislav Bouzek č. 65, Václav Žitný č. 87, Amálie Čermáková č. 93 a 10 letá Jana Nesvadbova měla spálu. Poslední dvě byly v nemocnici a potom ještě stonala na žloutenku Ludmila Večerníková č. 76. Dne 10. února zemřel 82 letý bývalý zdejší učitel Josef Dlabola jenž zde učil od roku 1905 do roku 1923; v Chrudimi u dcery Jiřiny provdané za Frant. Jandu rodáka č. 80 továrního úředníka ten rok v lednu zatčeného pro poslouchání cizýho rozhlasu. Dne 20. února když zapadalo slunce byla na kus od země na Hajštích asi tak 1/4 kruhu duha. Ten den započato bylo ve zdejší škole s vyučováním německého jazyka mladých od 14 do 30 let zdejším učitelem Karlem Huškem. Na tu věc mělo dojít hned minulý rok ale tehdy ještě to bylo dobrovolné a žádný se nepřihlásil. Dne 26. února sbírka na sociální pomoc která vynesla 2 500 Kč a jíž vykonali: Otakar Novák a Josef Soukup. První únor byl velmi krásný a poslední také a dny mezi tím byly nepěkné. Dne 1. března dodávka slámy do stodoly č. 74 u Kovářů 19 metráku. Ten čas zde stonaly děti od příušnic v domech č: 96, 20, 65, 18, 45, 93, 55, 33, 26, 16, 57, 43. Dne 2. března zde byla tak zv. hospodářská kontrola v domech č: 40, 35, 28, 73, 75, 22, 84, 57, 9. Vilém Polouprutský č. 28 dal 100 a Ant. Štěpánek 50 K pokuty za přespočetné králíky. Dne 10. března byli voláni na okres majitelé 2 koni a sice: Josef Janda, Fran Knížek, Stan Kvarda, Frant. Vodseďálek prý v důsledku toho že se nepřítel přiblížil k naftovým oblastem. Po jednom koni zde měli ještě: Jos. Janda, Josef Janoušek, Josef Šmíd. Bohusl Novák, dohromady 12 koni. (Janda měl 3). Ten čas byli následující hospodáři pro nesplnění pololetního kontingentu mléčných a masových jednotek postižení zákazem chování koz, hus, kachen a králíků (které mají dát je do týdne pryč): Karel Koldovský, Bedřich Polouprutský, Karel Polák, Žofie Albrechtová, Josef Novák, Josef Šmíd, Josef Vodseďálek, Vladimír Šalda, Jos. Čermák, Pavla Maturová, Frant. Chlum, Frant. Vodseďálek, Jos. Janda, Stan Kobr, Štěpán Hrádecký. V tom týdnu už byli meze holé, jezdilo se na vozech, na jívách už byly kočičky a 10. začal padat sníh, 11. padal víc a 12. v neděli už byla hodná vánice při níž sníh stále padal a 13. v pondělí už se

zrovna valil, autobus z Vysokého do Semil nejel a silnici protahovali a 14. bylo ještě hůře u č. 20 byl sníh po hoření straně zároveň žlábkem u střechy, 20. března odpoledne přijel autobus ze Semil jen k č. 18 a že už byl čas zase jet do Semil, obrátil se a jel zas tam a večer ho přitáhli s koňmi k č. 1 kdež už zůstal a následující den se vypravil zas do Semil a tam už uvázl po všecky ty dny až do 26. Autobus jezdící z Vysokého do Jilemnice vůbec nejezdil a pošta docházela velmi nepravidelně a v Roprachticích po 3 dny listonoš nebyl. Příděl potravin i pro Stanový, Ruprechtice a Vysoké přivezli sem do č. 18 ke Kobrovi a odtud si to odvozili ti postižení na sáňkách a odnosili na zádech, u Vojáků byli bez vody, tak struhu sníh zatloukl, co šel od domu k domu to cestu za ním zrovna zametlo ale muselo se místy pozpátku, aby člověka nezalklo, kolem stavení až 5 metrové návěje a sněhu až pod paže, v č. 93 u Frant. Čermáka měli předsíň úplně ve sněhu až na střechu a tím tam byl úplná tma jako ve sklepě a okna u světnice na straně č. 15 až do hořeních tabulek v návěji; silnici den co den z 10 koňmi pluhem protahovali ale nebylo to možné zmoci a od č. 1 k č. 9 a do Vysokého s tím už ani nic nedělali.

  1. března byla zas pracovní povinnost, vyhazovat sníh ze silnice hlavně v kolenách ale muselo se toho pro ohromnou vánici nechat a druhý den se k pluhu který byl u č. 1 ani nedostali pro ohromnou vánici a strašlivé návěje na silnici z nichž první menší byla u č. 67 a druhá větší u č. 3 a vysočtí co též v pluhu jezdili to měli ještě horší, v návsi návěje až nad střechy a tak do tvrda utlučené a při tom dosti mrazivo a 26. března v neděli se už jen trousilo. (19. března tu už přiletěli špačci). Dne 24. tu přes ves vezli dva četníci v nákladním autu Jos. Řidila z Roprachtic do Jičína jenž byl zatčen proto že měl nepřihlášené radio a z Roprachtic nebylo jinudy cesta a do Vysokého ho přivedli roprachtičtí četníci pěšky a nemohli se tam v tom nečase dostat, musel vésti zatčený je. Jeden z těch co ho doprovázeli do Jičína byl Ant. Slavík od nás z č. 53 nevlastní syn Josefa Soukupa jenž ten čas měl ve Vysokém službu ochrany gaušule N.D.P. Ten čas dostávali premii ti, kteří dodali více než 25 kg máku a sice prodali každému takovému 1 kg margarínu. U nás to byli: Josef Šmíd, Otakar Novák, Bohumil Slavík, Fr. Čermák, Karel Čermák, Václ. Večerník, Josef Soukup, Fr. Soukup, Pavla Maturová, Stan Kobr, Frant. Kobr. Dne 27. března nařízeno hlídat 2 muží vždy 2 hod. z té příčiny že jím zas kdesi uteklo 75 zajatých anglických důstojníků opatřených pasy, legitimacemi, mapami a i ozbrojených a za dva dny k nim přibylo ještě 15 Rusů. Dne 30. března večer ta hlídka zrušena. Dne 26. března začal padat sníh zas a 27. kdy zas nařízena pracovní povinnost, bylo ještě hůře.
  2. bylo pěkně ale 29. se zas valil sníh jako z pytle a foukalo se ale následující den už bylo hezky ale
  3. dubna chvílemi svítilo slunce a zase se strašně foukalo. Z toho hlídání těch uprchlíků vyňal velitel Koldovský č. 20 nějakých elitních hasičů a sám sebe vyňal z povinnosti vyhazování sněhu ze silnice. Dne 28. března zde udělali tří od kriminální policie z Jičína prohlídku v domech: starosty Nováka, Frant. Hlavové č. 47, Jos. Soukupa. U starosty nalezli nějakou smetanu, odblombovánou másnici a nepřihlášený radiový přístroj. Ten zabaven a ta smetana rovněž. Do č. 47 vnikli ač bylo zamčené a majitelka nebyla doma a vše přeházeli, u Soukupa žádali na jeho ženě nějakou pistoli a rovněž vše přeházeli ale nenašli nic a nakázali, aby Soukup, jenž měl dozor u pracovní povinnosti na silnici a starosta jenž byl v Loužnici si pro korale, se dostavili druhý den na 11 1/2 hod do Jičína což oni učinili a starosta se následující potom den k večeru urátil ale Soukup se urátil až 19. dubna pobyv v Kartouzích.

Dne 30. března se od nás dodalo 6 kusů dobytka do Jesenného na dráhu. Byli to od: mlynářky Albrechtové, K. Koldovského, F Knížka, J. Soukupa. Dne 1. dubna shraboval Jaroslav Večerník se střechy na stodole sníh, tu zimu už podruhé a Čermákovi č. 15 sníh přelomil na řezárně u stodoly 3 krovy a 2. dubna na Květnou neděli sice bylo jasno ale velmi mrazivo a ta spousta sněhu všude až nad střechy u domů a byly obavy zda ta spousta sněhu nevyleží ozimi a jetele.

Ten den odpoledne zas asi za 1 1/2 roku schůze obec. zastupitelstva kvůly obecnímu rozpočtu na rok 1944.

Ten čas veliká nouze o obrok, hlavně Bedř. Polouprutský jenž celou zimu krmil celým a neřezal a teď se dlužil ode všech jetel až měl každý málo a byl obrok pod rukou neobyčejně drahý, za 11 až 15 set K, metrák ovsa za 1000 K, boty obnošené za 4 000 K nové za 16 000 K, vejce až za 15 K. Někdy ten čas odejel Bohuslav Olič nejmladší syn vdovy Josefy Oličové č. 45 na práci do Norska. Dne 3. dubna zaveden zas letní čas; ten den konečně zas přijel autobus ze Semil ana silnice byla už volná ale ve vrších bylo 95 cm sněhu. Ten den se urátil z vězení bývalý vysocký strážník a školník Bohumil Žanta a druhý den přišla zpráva že je odsouzen k smrti Emanuel Skrbek Zouchů z Roprachtic a 10. dubna a že odsouzen k smrti náš rodák a majitel domku č. 64 na Lukavci Frant. Čivrný šofér a bratr vysockého autodoprávce Bohumila Čivrného. 6. dubna na Zelený čtvrtek pršelo a tál sníh a 7. na Velký pátek byl površek jako zvon a celý den strašně mrazivo a na Bílou sobotu krásný den a teplo, už létaly motýlí a na Velkou neděli se slunce ani neukázalo ale Velikonoční pondělí zas bylo překrásně a ten den se ženil 21 letý Jos. Janoušek č. 9 s Marií dcerou Josefa Kučery z Trojánek z toho domu co se narodil ředitel Jos. Dolenský. Dne 12. dubna zde byla ze Semil kontrola na brambory ve 22 místech, měřili ve sklepích a podívali se jinám ale byly většinou u těch u nichž nebyli na podzim. Byl to komisař Vladyka, dva němečtí četníci a 7 jiných úředníků, rozdělili se na 4 party a chodili s nimi zdejší: Otakar Novák, Josef Janda, Frant. Soukup a Jos. Večerník č. 76. Všem bramborů chybělo jen u Jos. Slavíka a Frant. Čermáka č. 93 shledáno až o 600 kg více. 13. dubna soupis pracovních zemědělských sil jichž zjištěno v naší obci 5 přebytečných a byl tu 5 míst potřebujících po jedné síle. Vybyteční byli: Jos. Večerník, Bohusl. Chlum, Růžena Zákoutská č. 31 a ti dva to byly zlomky sil. Dne 15. dubna přiletěly vlaštovky ale držely se jen v hnízdech poněvadž neměli žádný hmiz protože bylo stále zima a mlživo až do 22. dubna, 18. večer přišla bouřka a s ní dešť jenž zachránil ozimi na nichž byla strašlivá plíseň. 17. dubna spadl Ant. Štěpánek č. 22 ve dřevácích do sklepa, chtěje se zachytit, rozbil ve výklenku láhev po petroleji a pořezal si na ní ruku pravou v zápěstí tak, že musel do nemocnice, odkudž ten den přišel domů Ant. Skrbek č. 52 tovární mistr ve výslužbě, jehož ještě používala vysocká továrna ve šlichtovně a jemuž tam přišla levá ruka. 12. dubna pod vál, jenž mu prsty pomačkal. Dne 20. dubna na Hitlerovi narozeniny dopoledne nařízena zas hlídka po dvou mužích vždy 2 hod. chodit po silnici a zadržet každou podezřelou osobu ježto prý se zde potloukají nějací dva ozbrojení ale kvečeru ta hlídka odvolána. Začalo to Frant. Kobrem č. 26 a Frant. Dlabolou č. 74 a skončilo Vladislav Vodseďálkem č. 42 a Jos. Jónem č. 69. Dne 21. dubna zas byla u starosty Nováka policie a přivezla mu zpět rádio. 22. dubna porazil Jaroslav Nesvadba u svého domu č. 62 velikou lípu. 23. dubna ráno přimrazek a celý den strašná zima; toho dne měl pohřeb dlouholetý zdejší listonoš č. 82 letý Václav Čmuchálek ve Vysokém. Ten den zemřela 68 letá Anna Polouprutská č. 11 manželka Frant. Polouprutského rodáka z č. 19 jenž 1904 vystavil dům č. 98. Chalupu její č. 11 na Krumpešti ujal manžel Frant. Polouprutský rodák z č. 19 jenž vystavěl r. 1904 dům č. 98. Ten den také konal Jos. Soukup sbírku obroka a slámy pro Jindř. Palasa (jemuž minulý rok koncem září stodola shořela) rolníka, hostinského a dobytčího obchodníka na Cimbále. Druhý den to dárcové sváželi do stodoly Jos. Hladíka č. 35 a sehnalo se toho 430 kg slámy a jinak dali: Josef Soukup 30 kg sena, Frant. Soukup 25 kg jetele a Jan Šulc 10 kg žita. Po 30 kg slámy dali: Jos. Janda, Frant. Chlum, Jarosl Večerník, Vilém Polouprutskýa Frant. Knížek. Dne 24. dubna byli od nás v Semilech, kdež byl ministr zemědělství Adolf Hrubý: bratři Soukupové, Frant. Čermák č. 93 a Jos. Šmíd.

Dne 26. dubna byla od nás v Semilech první kremace Anny Polouprutské č. 11 rozené Benešové z Kláštera nad Jizerou. Dne 27. dubna se vyjelo na pole, ten čas asi dvě bouřky, a potom stálá zima, poprchalo, potrušoval se sníh a na poli se téměř nedělalo a 29. dub ráno byly střechy bílé a potrušovalo se celý den a v neděli 30. bylo úplně bílo. Ten čas zde hledali četníci 3 zmizelá německá létadla. Dne 1. května začali mléko odvážet do Vysokého též majitelé volů a první, jemuž se té cti dostalo, byla Anna Bouzková č. 65 ale jel za ní Karel Čermák. Ty dny pršelo a 3. odpoledne a v noci strašlivé povětří že stromi přeráželo a spadlo na tisíce šišek jichž lidé na celé vozi nasbírali. 6. května nařízena zas hlídka po 4 hodinách pro nějaké prý u Liberce sestouplé parašutysty a začalo to Jos. Novákem č. 43 a Karlem Polákem č. 32 a trvalo to do pondělí dne 8. Stále strašně studené větry, přepršky a 8. ráno mráz, vláčelo se mokré a zmrzlé, celý den padal sníh, že bílo zůstalo a kdo co dělal tak v rukavicích a tak bylo celé jarní setí a že se vláčelo i zmrzlé a po zimě hrozně speklé, potah volský byl na nohy omaten takže jednu chvíli ve vsi pět volů kulhalo a sice: v č. 20, 27, 44, 85 a 53. Ten čas zbaven zde učitelství, že byl nějak zapleten do té starostovy březnové aféry, starostův budoucí zeť Karel Hušek a docházel sem vyučovat z Vysokého učitel tamní obecní školy Frant. Tetauer.

Dne 9. května zemřel v ústavu choromyslných v Horních Beřkovicích 31 letý Petr Novák č. 50 na rychlé souchotiny. 11. května hospodářská kontrola 3 úředníků, která do chlévů, sklepů, komor a i záchodů lezla u Bedř Polouprutského, Jarosl Večerníka, Václava Večerníka a ve mlýně. Ten týden nálet nepřítele na Most který bylo slyšeti i zde. Od nás tam byl zaměstnán Josef Hrádecký č. 94. 14. května zas hlídka která trvala týden a začala Jarosl. Večerníkem a Jarosl. Nesvadbovou č. 62 skrz nějakých 7 agentů spustivších se z létadel a vyslaných prý naši zahraniční vládou, aby vytrhovali náš lid simpatizující s Německem z klidné práce. Četníci kteří zas na to dostali pušky, měli těch zlosynů podobenky. 18. května na den Nanebevstoupení Páně začali třešně kvést. Ten čas dělali už: Karel kurovský a Jindře Matura trávu ač ještě žádná nebyla. Ten den zde chodila po prosbě minulý rok vyhořelá rolnice Chytková z Roztok u Jilemnice jíž zapálil stavení sousedův jedenáctiletý chlapec. Dne 21. května 6 leté výročí první částečné mobilisace československého vojska kdy povoláno od nás 8 záložníků.

  1. května celý den strašlivé vějice sněhové chodili a druhý den padaly celý den takové velké kusy sněhu, dělalo se v rukavicích a zacházelo za nehty a zimě pořád dál a teprv Svatodušní svátky začalo teplo ba horko a to trvalo týden a přišla bouřka a starý nečas a studený a deštivý nastal zas a trval až do června.

Dne 1. června se začalo mléko odvádět navečer a odvážet do Vysokého ráno v 5 hod. Ještě mnoho lidí nemělo dosázené brambory, buď že k tomu nepřišli nebo že je neměli, čekajíce objednané, které nakonec všecky nepřišli. Při soupisu osetých ploch 5. června u Kvardů nařizoval starosta hlásit za osázenou tu plochu předepsanou a né skutečně osázenou, že by pan hejtman huboval. Lide kteří ty dny ještě neměli nasazené byly: Josef Janda, Karel Koldovský, Ant. Štěpánek, Frant. Kobr č. 26, Josef Vodseďálek a jiní. a dosti bylo takových že po vsadění bramborů jim nezůstalo k jídlu ač předepsanou plochu neosadili.

Dne 6. června jsme zvěděli že ten den začala tzv. invase, to je vylodění Angličanů a Američanů ve Francii a že ti sami zmocnili se Říma.

Dne 7. června odevzdávali se ve škole součástky odstředivek a máselnic. Přijímali to v síni: starosta, tajemník Skrbek, učitel Tetauer a Bedřich Polouprutský ml. č. 19. to ukládal ve škole na domě.

Dne 10. června dělal Stanislav Kobr č. 81 obrok a přišla za ním jeho 3 letá dcerka Stanislava a on nevšimnův si ji rozehnal se kosou a skoro jí uťal dva prsty u nohy takže s ní museli do nemocnice. 12. června v pondělí navečer sem přijela 4 auta Gestapa udělali prohlídku u Vojáků v č. 44 a v č. 46 u Martince a zatkli Otakara Nováka šli též pro Karla Čermáka a omylem popadly jeho bratrance Frant. Čermáka č. 93, když se věc vysvětlila, musel ten s nimi pro Karla na pole za Vrchy, kamž ten vozil hnojnici pro zelí, tam mu poručili vypnout ráhnout a jet s voli domu a on veváděje tyto do chléva dveřmi ze síně, nechal je ve dveřích stát a vyskočil doleními dveřmi ven a po louce dolů přes potok na Pustinu a na Vodseďálkovo a oni ho honili ale tím že jeden z nich upadl, ho nedostíhli až za ním jiný vypálil asi 18 ran z automatické pušky. Poměli u výslechu u aut na silnici pod Vršťalovi jeho 78 letého otce Frant. Čermáka ale pustili ho. Ten den ráno zatkli ve Vysokém listonoše Karla Čermáka a následující den slečnu Schrötrovu na poště kde též na dvoře cosi vykopali a také zatkli Marii Zemanovou st. u Pece. Prý se jim kladli za vinu styky s československým důstojníkem Ulmanem a přechovávání ho. A dne 14. června navečer zatčeni Eliška manželka Otakara Nováka, Josef Hladík č. 35, jeho matka Marie a sestra Marie a dne 16. června ve vysocké Sokolovně nad nimi vynesl německý náhlý soud v Praze, nad nimi a jejich spoluviníky rozsudek smrti. Měli je tam přivežené a museli se k tomu divadlu dostaviti z okolí z každé obce dva a 25. t. m. poslány na obce vyhlášky, jichž česká polovice následovně vypadala:

Dne 24. června 1944 byli popraveni: Josef Pitin z Těpeře, naroz. 8. prosince 1893 Anna Pitinová z Těpeře, roz. Holá, narozená 20. listopadu 1900. Marie Hladíková, roz. Kozáková ze Staré Vsi, narozená 23. března 1886 Josef Hladík ze Staré Vsi naroz. 10. března 1919 Marie Hladíková ze Staré Vsi, narozená 12. září 1920 Rudolf Kodejš z Jesenné, naroz. 20. června 1886 Otakar Novák ze Staré Vsi, narozený 29. září 1897 Jindřich Šikola z Těpeře, nar. 13. května 1912 Karel Mařatka z Vysokého n. Jizerou, naroz. 9. května 1891 Marie Zemanová, rozená Metelková ze Stanova, narozená 6. května 1896

jež odsoudil právoplatným rozsudkem Sondergericht in Prag dne 15. června 1944 ve Vysokém n. Jiz. k smrti. Odsouzení poskytovali státní policii hledaným nepřátelům Říše útulek a podporovali je i jiným způsobem a neudali je. Odsouzený Mařatka udržoval mimo toho sklad zbraní.

Der Oberstaatsanwalt bei dem Deutchen Landgericht in Prag.

Ve schůzi obecního zástupitelstva v č. 57 dne 20. června v 8 hod. večer nauržena vyhláška, aby každý kdož by Karla Čermáka syna Frant. Čermáka č. 15 a Pavly rozené Žantové, někde spatřil, hned udal neučiní li to, že sám propadá trestu učiní li, že jeho jméno na veřejnost nepřijde a pakli by ho někdo přechovával neb Jos. Zemana a Vojtěcha Lavického, že celá ves to odnese tudíž kdo ho udá že zachrání obec. Na výborské místo za popraveného Otakara Nováka povolán náhradník Frant. Knížek nájemce usedlosti č. 33.

Do č. 15 dosazen na práci Bohuslav Chlum č. 79 a Anna Šulcová ml. č. 54, do č. 44 Petr Slavík č. 85, do č. 48 za Miladu Novákovou č. 44 Marie Neťuková z Vysokého, Slavíkova milá, a do č. 35 Jos. Polouprutský č. 89 a Olga Soukupová č. 53, kteráž byla do té doby nasazena v továrně na Pace a Polouprutského potom úřady přiměli, že si č. 35 pronajal. Dne 21. června zemřela ve Vysokém Anna Ulmanová majitelka hostince ve Dvorku, matka stíhaného československého důstojníka Jindř. Ulmana. Dcera Josefa Pátka ze Staré Vsi č. 45. Pohřeb nesměl být žádný. Dne 29. června byla stájová kontrola u Frant. Zemana č. 84 jenž měl malou tučnost u mléka a nějaké mléko tam nalezeno z čehož pokuta. Dne 30. června měl pohřeb Jos. Metelka kovář ve Vysokém a že to byl děd v Těpeřích od policie zastřeleného Václava Metelky, nesměl mít rovněž žádný pohřební průvod. Ten den strašlivý příval s hromobitím, mnoho lidí promoklo u sena. Ten den měli být popraveni: Emanuel Skrbek ruský legionář z Roprachtic a náš Frant. Čivrný z č. 64. Dne 2. července v neděli po polední byl dopaden doma ve stodole Karel Čermák o jehož tam přítomnosti dal někdo četníkům zprávu a ti zdaleka se spoustou sehnaných občanů obklíčili stodolu. Po otevření vrat dopaden tam jeho otec jenž přítomnost synovu zapřel; do stodoly přivzati ještě: starosta Novák, Josef Soukup a Jaroslav Večerník a Karla našel jeden četník vidlemi pod kůpou sena. Spoutali ho vrchní strážmistr Streng mu a jeho otci hodně vynadal a že byl vyzut povalili ho pod domem u studnice obličejem do trávy a když mu Jos. Šmíd přinesl ze stodoly střevíce, navlékl mu je svázané četník kolem krku a hnali ho bosu do Vysokého a dostal se do Kartouz a všichni byli přesvědčení že bude popraven ale on 24. října v 10 hod. večer přišel domů. 3. července přišel Vladimír Šalda o vola jenž měl 90 kg masa a o 14 dní dříve přišel Vilém Polouprutský o krávu a měl jen tu jedinou. 6. července měl hejtman ze Semil v Roztokách zas tak zv. polní kázání jehož se od nás zúčastnilo jen 5 osob. 7. července dopoledne bylo slyšet velmi silný nálet přes Žalý. Bylo prý to na Břeh u Vratislavi ve Slezsku jak říkal ve Vratislavi zaměstnaný Erich Svárovský, zeť Bedřicha Polouprutského. Dne 9. července zemřel v notářově kanceláři ve Vysokém náhle 78 letý Čeněk Housa starý mládenec majitel usedlosti č. 27, 88, 74 a 34. Měl tam při sobě 17 000 K peněz. 50 občanů žádalo o kosy ale dostalo je jen 13 a ostatní dostali vidle. 10. července schůze zemědělců u Kvardů kde oznámen osevní plán na rok 1945. 12. července v poledne nařízena zas hlídka skrz několik uprchlých Rusů z nich dva se jmenovali Minařík a Szabo. Hlídku začínali: Ladislav Kobr č. 18 a Jaroslav Večerník. Druhý den po půlnoci někdo bouřil na dveře u č. 70, 63 a 20 ale jen Augustýn Novotný č. 63 otevřel a představili se mu dva lidé, že jsou Rusi a chtěli chleba a cpali se dovnitř ale on couvl a zavřel dveře a ráno šel vše hlásit na četnickou stanici a tam s nim bylo zle proč nešel hned? Potom se zjistilo že byla od těch dvou stopa přes Štěpánovu jeřici k č. 87 na dráze kdež otevřeli kurník ale na slepice se nedostali a to samé v č. 84 u Zemanů a v č. 26 v Dolením Krčoví někdo ze sklepa u kterého neměli zámek odnesl nějaké máslo, tvaroh a vypil mléko ani se s tím Kobr nemohl moc chlubit poněvadž nikdo nesměl tvaroh dělat a neměl mít z čeho. Dne 14. července byl Jos. Soukup u Karla Čermáka jenž psal domů. Hodně mu lidé na poli a hlavně v lese kradli a na usedlostech Hladíka a Housi se dělo to samé. Dne 15. července se poprvé proruchávala většina bramborů a seno venku ještě měli: Čermáci č. 15 a 93, Fr. Chlum, Jar. Večerník a Jos. Slavík a dosušilo se teprv při 20. červenci. Pod Kokrháčem byl ještě veliký kus sněhu který tam byl ještě po sv. Anně. 19. července zrušena ta 4 hodinová hlídka a 24. nařízena zas nová protože prý zběhla 2 auta německých důstojníků a ta trvala 3 dny.

  1. odpoledne přišla od východu veliká bouřka s kroupami což došlo až po Bouzkovi a dál a za Vrchy ani nezkropilo prach a u továrny zůstalo bílo a na Voceďálkově byly kroupy ještě ráno. Nebylo dne, aby nepopršelo a většinou s bouřkou takže nebylo možné jetel usušit a zvláště dne
  2. hrozně zprasečilo cesty. Ten den časně ráno jel Ant. Vitvar, aby dovezl mléko ze Staré Vsi mlékárně do Vysokého a u č. 92 jak vjížděl na silnici, se mu vůl splašil od shora přijíždějícího autobusu a skočil z výjezdu za lomenici č. 92, vůz přišel na střechu a vůl vojí vyvrátil Pičmanovi stožár od té jeho elektriky ale jiného se nic nestalo. Ten týden padli Rusům do rukou: Lvov, Narev, Dvinsk, Bialystok, Břest. Dne 9. srpna navečer tolik se konalo, blesk uhodil u č. 33 do břízi. Cesty zas probrané znovu. Ten den začali žně; Vladimír Šalda a Štěpán Hrádecký.
  3. srpna první den od začátku války co tu nepřeletělo ani jedno létadlo.
  4. srpna padli nepřátelům do rukou Řím a Paříž.
  5. srpna se ženil 48 letý mládenec Oldřich Novák č. 37 obecní sluha. Nevěstu měl z novin z Moravy od Hodonína nějakou Františku Hrdličkovou. Dne 27. srpna se dobíralo žito. Ten den v poledne se vzňala došková střecha od žhavého popela ve dřevěné nádobě v záchodě dané z níž létaly jiskry na domě Jos. Vodseďálka č. 54 na Skále ale bylo to sousedy, poléváním vodou a strháním dušků zdoláno. Nejvíce se u toho přičinili Soukupovi z dolení světnice, Jaroslav Nesvadba a ten den tu u matky v č. 49 přitomni bratři Ducháčkové. Nejhůře ale bylo že ten čas byla u hasičské boudy hlídka, která pro stálou pohotovost měla od ní klíč a tu měl právě Vilem Polouprutský č. 28 a on byl i s klíčem doma což se ale utajilo ale se stříkačkou tam přec pobyli, jíž tam přitáhl Bedřich Polouprutský. Dne 31. srpna se vzbouřilo Slovensko a druhý den 1. září tomu 5 let co začala válka napadnutím Polska.

Dne 2. září v 11 hod. večer strašná bouřka s větrem. Kde jaký ovesný a pšeničný panák, vše poražené.

Dne 11. září v pondělí po vysockém posvícení v poledne letěla spousta létadel náramně vysoko s ohromným hlukem od jihozápadu k východu a tam potom bylo slyšet velké dunění. Říkalo se že to dostala Vratislav ale nebyla to pravda. Dne 22. září zemřela v Housově domě č. 74 to zetě Frant. Dlaboly č. 81 letá Anna Nováková vdova po Frant. Novákovi č. 76 dcera Adama Šmída od Havlů a pohřeb měla 24. září o posvícení odpoledne. Po posvícení měli ještě oves venku: Frant. Čermák, Jos. Janda, Boh. Slavík, Josef Čermák, St. Kobr, Jos. Polouprutský, Jos. Vodseďálek; Fr. Čermák ale měl zase vykopané brambory a Janda měl ještě jeřici na poli, žita bylo ještě mnoho sít a ani se nedosilo, poslední oves dožal Jos. Čermák č. 27. 7. října Jos. Polouprutskému na poli u č. 35 zůstali dva kousky ovsa, též mnoho lnu prostřeného lidem zapadlo a dorucháno měli jen: Janoušek, Josef Soukup, Fr. Čermák a Fr. Chlum. Koncem září začala zde ve škole učit za učitele Tetaura jenž jako ostatní učitelové do 30 let někde totálně nasazen, Ludmila Hladíková z Vysokého. Dne 1. října začal zas zimní (starý) čas, o hodinu zpátky. Mléko se muselo nosit zas v 1. hodinu po poledni. Toho dne se rukovávalo k vojsku. Dne 2. října v Terezíně na malé pevnosti uvězněna Eliška Nováková č. 44 odsouzena na 5 let vězení a převezena do Lipska a potom před Vánocemi do Bavor. Dne 3. října museli dodat dobytek do Semil: Jos. Janda, Jan Šulc, oba Soukupové, Jos. Slavík, Jos. Polouprutský, Frant. Čermák, Vladimír Šalda. Šalda dal poslední krávu. 7. října před polednem bylo slyšet od severovýchodu nějaký veliký výbuch a potom v poledne nálet někde na severozápad a 16. v poledne opět a všude kolem i v Semilech poplach a to potom bylo tak často že už si toho lidé ani nevšímali.

Dne 13. října odpoledne Housův nájemce Jos. Čermák trhal jablka na jabloní před č. 27, zlomila se pod ním větev a on spadl ale než dopadl přerazil několik větví a o ně si přerazil páteř od čehož v nemocnici 29. října stár 33 let zemřel. Byl zedník a od Housi si to pronajal, aby nemusel do Německa, aby tam někde při náletu nezahynul. Byl ze Sklenařic ale jeho rodiče oba ze Staré Vsi a sice: otec Josef Čermák z č. 53 a matka Jindřiška Housová z č. 86. Zůstala po něm vdova Anna dcera Frant. Dlaboly č. 74 stará 25 let a 2 roky starý hoch. 16. října večer sletěl Josef Strnádek faktor z Helkovic nebo z Vysokého, jsa ožralý, za č. 39 s autem ze silnice, auto udělalo tři kotrmelce a nebýt slivy na které zůstalo, byl by v potoce, ani si tak moc neudělalo a on si neudělal vůbec nic ale že se vzňal benzín a skolky na dřevoplyn poustal ve vsi poplach že u Smětalů hoří, zvonice zvonila a nový velitel hasičů Vít Martinec letěl do nemocnice pro sanitní auto a Strnádek doň vlezl sám a lidé se rozešli. Při tom dnu se dokopali brambory jichž bylo ten rok mnoho jakoby chtěla příroda nahradit rok loňský ale bylo nepatrně zkažených. Ten den byl náměstek a předseda Soukup na okresním úřadě kamž byli takoví obesláni a tam jím nařízeno že musí každá kráva 1/4 až 1/2 l mléka přidat; která nepřidá, vystavuje hospodáře prohlídce při které jestli se něco z mléka najde, trestá se to i smrtí a platilo to, krávy přidaly. Dne 20. října oslaveno ve vysocké továrně 40 let jejího trvání s hudbou za přítomnosti majitele Otakara Baumgärtnera z Červeného Kostelce a zakladatele dra Oldřicha Kramáře z Vysokého (jenž ji prohospodařil) a komisaře ze Semil. Odměněni byli dělníci kteří tam od těch 40 let pracovali. Od nás to byli: August. Novotný č. 63, Kateřina Skrbkova č. 52 a její bratři Václav a Jos. Hladík a Frant. Novák č. 6.

Ten čas opravena socha Jana Nepomuckého z r. 1777 na pozemku Víta Martince pod bývalým domem č. 7 nákladem 5000 K, které zaplatil majitel. Dělal to kdosi od památkového úřadu z Prahy. 25. října chtěli na Anně Špidlenova č. 91 dva lidé představivší se co Rusové, chleba ona jim nic nedala a jak odešli letěla na obecní úřad to oznámit a starosta poslal s tou zprávou na četnickou stanici Oldřicha Nováka, mezitím je někde na poli vyděl Jos. Šmíd a jeho švakr Vít Martinec též s tím tam letěl ale četníci u toho neudělali ani krok.

  1. října podle nařízení dělány na potoce a na struhách nádrže pro případ požáru. Ti co mají nádrž pod Bouzkovi, prodělali do ní struhu a ostatní skupiny domů, poblíže jich, Starovi u Lukavce, Vodseďálkovi mezi Pustinou a Skálou, Vláškovi a Vojákovi na své struze, Čermákovi a Krčovští pod Krčovím. Ten čas nařízeno hlídat v noci ne 2 ale 4 muží a vždy 2 venku a doba ve strážníci která pro ně byla, měla býti zřízena a světlem a kamny opatřena na což poskytl Vít Martinec boudu na svém staveništi u sv. Jána a palivo si měl kdo nechtěl zmrznout přinést sám. Teď už se nejednalo o špatné zatmění oken ale o ruské a československé parašutysty a partyzány, které měla hlídka, kdyby se z létadel spustili, obklopit a dodat četníkům. Dne 8. listopadu napadl první pořádný sníh, ale dopoledne stál a druhý den byl zas a 11. nastala pravidelná zima, zůstalo ještě mnoho nezruchaného a neskliděné měli ještě: Stanislav Kobr dumlíky, Jos. Polouprutský oves a zelí a zelí ještě Kvarda a Karel Čermák. Po dvě noci se blýskalo a potom se tolik sněhu svalilo že 14. listopadu protahovali 5 páry koní silnici.

  2. listopadu ráno v 5 1/4 hod. letěl směrem od jihu k severu zelený povětroň velikosti měsíce.

  3. listopadu koňský odvod v Semilech při němž odvedení koně: starosty Nováka, Josefa Šmída a Frant. Knížka ale byli jim ponechání pro protahování silnice v zimě. Ten den muselo 8 občanů hledat v polích letáky sházené z nepřátelských létadel jaké se našli u Semil ale u nás nenalezeno nic. Ten den zemřela 74 letá Karolína Honáková majitelka chalupy č. 12 na Pustině kteroužto chalupu měla po svém prvním muži Michalu Syrovátkovi z č. 3 zemřelém r. 1903 po jehož smrti se k ní

přiženil Melichar Honák z Pasek. Její otec Kučera jinak Formánek šumař ze Třiče byl někdy v 90 tých letech nalezen zavražděný a okradený na Bohuňovsku u Jeseného. Vrah vypátrán nebyl ale lidé mluvili o starém hostinském Blažkovi. Chalupu č. 12 po ní ujal. Dne 26. listopadu Miloslav Vodseďálek ml. č. 10 a Václav Přibyl č. 1 dělali sbírku na Hrádeckého z Roztok ve Svojku jemuž shořela stodola a vybralo se 2 000 K. Nejvíce dal Vít Martinec. Ten čas dostala naše obec kontingent dodávky dříví pro Wehrmacht 150 pevných metrů z 50 ha lesní plochy. Na Housovo dědictví určeno 40 m. Bylo z toho hodně kyselosti protože se cítili jedny proti druhým ukřivdění. Dne 30. listopadu zde byla hospodářská kontrole ze Semil: inspektor Vladyka, 5 úředníků a dva němečtí četníci. Nejdříve byli všichni sehnání do Kvardovi hospody a když se je na vše vyptali šli do těchto míst: Jos. Janoušek, Fr. Čermák, Karel Čermák, Anna Bouzková, Jar. Večerník, Ant. Štěpánek, Frant. Soukup, A Vitvar, St. Kvarda, Frant. Knížek, Frant. Vodseďálek vodili je: Jos. Šmíd Jan Šulc ale nemohlo se na ně naříkat.

Dne 8. prosince sem náhle přijel úředník ze Semil, aby se připravili k nastoupení pracovní služby na zákopech a opevněních narození v letech 1921, 1922, 1923 z nich tu zbývali ještě u zemědělství zaměstnání: Jos. Janoušek rolník č. 9, Jos. Soukup ml., Jandův čeledín Ladislav Jandura a Jos. Slavíka, válečného invalidy, čeledín Bedřich Polouprutský ml. Potom v té záležitosti byli v Semilech: starosta Novák a Jos. Soukup st. a ti tam řekli že mohu jíti: Polouprutský a Jandura a měli nastoupit 16. prosince do Semil a odtud do Jičína ale oni nešli, až prý půjdou všichni. To všichni byl myšlen Jos. Soukup ml. protože Janoušek samostatný hospodář, ženatý, při starém a nemocném otci, opravdu jít nemohl. Dne 9. prosince odpoledne západním směrem velmi slyšitelný nálet; potom se ríkalo že to bylo na Ústí nad Labem a 16. před polednem ještě silnější, prý na Plzeň a Most. 25. prosince na Boží narození ještě silnější až sklo v oknech hřmělo. Že s tím hlídaním čtyř místo dvou to přišlo hrozně často, hlídat vzato to od 15. do 70 let. Doposud to bylo od 18 ti do 60. Dne 10. prosince byly velmi slavné křtiny v č. 18 narozeného synka faktora Ant. Vacátko. Kmotrem byl hostinský Kvarda a kmotrou faktorka Judita Šikolová z Loužnice která mu dala 5 000 K. Ten čas byli vězněni hasičtí funkcionáři což se potrefilo 15. prosince Arnoštu Kučerovi. Vánoční svátky bylo krásné počasí, jasné dny a měsíčné noci ale silně mrzlo a sněhu bylo málo, všecky břehy a meze byly holé a cesty hladké že se mnoho lidí potloukalo. Na tyto svátky dostávali dodavatelé bramborů za tyto premii a sice cukr podle dodaných metráků a podle výměry orné půdy. Např Jarosl Večerník dodal 32 q bramborů, premie 4 kg 20 dkg cukrů, ale né že se dostal zadarmo. Na svátky byli doma: Frant. Štěpánek z Plzně, Jos. Hrádecký z Mostu a Oldřicha Polouprutského č. 58 zeť Dacko z Mnichova a ti vyprávěli o hrůzách náletů na tato města a 28. celý den na všech stranách sireny ječely a létadla bylo slyšet a po sněhu se nacházeli celé chuchvalce staniolových ústřižků a potom jsme zvěděli že byl nálet na Pardubice, Kolín, Nymburk, Kralupy. Krásné počasí trvalo až do Silvestra a na ten den ráno se začal sníh zrovna valit. Dne 30. prosince dávalo družstvo zas jednou po dlouhé době když už lidé byli dotopeni, každému 100 kg uhlí ze skladu v domě č. 1 u Koldovských. Ten den měl oddavky bývalý zdejší učitel Karel Hušek z Jičína s Věrou dcerou zdejšího starosty Nováka kteráž jsouc od narození bezvyznání a z rodiny spiritistické, vstoupila do římskokatolické církve a dala se před svatbou v kostele pokřtíti ač její rodina nemohla přijít Římu na jméno a tak museli ženicha poslechnout. Ten čas měli lidé mnoho bouly, vyrážek a otrav krve což se přičítalo špatné stravě a hlavně mastidlům. Od nás byla s otravou krve v nemocnici (na ruce) Marie Soukupová č. 53.

Před Vánocemi si zde zavedli elektriku připojením k Vysokému mimo č. 1 které ji mělo již dříve a č. 64 které ji mělo v domě zařízenou ale proud už zas nějaký čas nebralo, ještě: Jos. Janoušek č. 9, Vladimír Šalda č. 92, Oldřich Vodseďálek č. 83, Milosl Vodseďálek č. 10, Ant. Syrovátka č. 3, Marie Marková č. 6 a Vít Martinec do své boudy na staveništi nad sv. Jánem, kdež byla ten čas strážnice.

Ten rok měla Stará Ves 307 obyvatel a zemřelo jich zde s těmi popravenými 12 osob a narodili se 3. Podotknouti sluší, že ve středu po staroveském posvícení přistižení v jesenském mlýně: Josef Janoušek s nějakou pšeničnou mouku a Frant. Knížek se zadinou na šrotování v níž zjištěno mnoho žita, od německých četníků, z čehož pokuta. Dne 31. prosince jsme zvěděli že Rusové vnikli do maďarského hlavního města Budapešti a že na západní frontě měli Němci nějaké úspěchy. Ve Staré Vsi dne 1. ledna 1945

Jarosl. Večerník