1939
Dne 13. ledna zemřela 85 letá nejstarší občanka staroveská Marie Polouprutská výminkářka na usedlosti č. 28 u Konšalů, rozená Nesvadbová z Roztok. Dne 21. ledna vykonali: p. učitel a Jos. Soukup sbírku na uprchlíky z němci obsazeného území jenž byla nazvána „Česká koleda“ a jenž vynesla 270 K. Nejvíce dali: starosta a učitel po 50 K a Čeňek
Housa 40 K. Co se týče optování pro Česko Slovensko jak se náš stát od podzima jmenoval namísto „Československo“; byl přijat ten měsíc první od domovského svazku zdejší obce Stan. Marek z Rokytnice jenž ale vlastně uprchlíkem nebyl neb se byl již dříve sem do č. 6 k Marii Novákové přiženil. Dne 9. unora založena v Ducháčkově hostinci namísto dosavádních politických stran „Národní jednota“ jistým úředníkem Čížkem z Jilemnice. Přistoupilo 16 členů a za funkcionáře byli dobrovolně přinuceni: Václ. Večerník předseda, Fr. Soukup jednatel, a výbory Ant. Štěpánek a Ant. Vitvar bývalí funkcionáři strany agrární. Účelem jejím prý bylo ukázat Hitlerovi že jsme vůbec s nějakou jednotou a že nejsme bolševicí.
- unora zemřel ve Sklenařicích „in Sudeten“ náš rodák 86 letý Ludvik Liška bývalý slavný faktor koral a někdy majitel usedlosti č. 63 u Holánů ve Staré Vsi. Pohřeb měl do Vysokého na své výslovné přání před smrtí což dalo mnoho prošení u německých úřadů; jinak by byl patřil podle německých nařízení do Pasek. Dne 2. března nalezen byl proti Hevákovi ve staroveských Končinách v bahně zmrzlý, vysocký měšťan, tulák, švec a kořala v jednom Ant. Nečásek vulgo Tonda Zábojský. Dne 11. března zemřel staroveský mlynář 50 letý Frant. Albrecht. Byl z Újezda Sylvárova u Hořic a sem se přiženil (k vdově po Frant. Svatým jenž zahynul ve válce r. 1915). Byl to hodný člověk, čest buď jeho památce a zemřel ještě ve svobodné vlasti a v den jeho pohřbu jsme zvěděli že naši milovaní bratří Slováci se od nás osamostatnili a přijali na 25 let ochranu sousední říše a že všude na našich nových hranicích čekají spousty německého vojska, aby vyplnili přání našeho milovaného p. presidenta Háchy jenž byl pozván k vůdci, aby jemu nabídl protektorát nad Čechy a Moravou protože jsme ten zbytek Němců který vůdce milostivě ještě r. 1938 na našem území ponechal, pronásledovati nepřestali. Druhý den jsme slyšeli že vůdce ve své nekonečné dobrotě, nabídku přijal a že jsme účastni té cti být občany nejslavnější říše na světě, z níž jsme byli začatkem minulého století vytrženi císařem Františkem II. jenž si nevážil titulu císaře německého (a založil si nové císařství Rakouské) a do níž jsme od stvoření světa patřili. Dne 17. března tu přes ves přejeli v autu první 3 němečtí důstojníci v uniformách. Nepřijeli li tu už někdy dříve v civilu to ovšem nikdo neví. Ten den zatýkáni komunisté a jiné nekalé živli. Od nás zatčen Jan Nesvadba domovník v č. 98 jenž prý provolal kdes ve Vysokém „ať žije Stalin!“ (hlava Ruska) ale nedokázali mu to. Dne 20. března propuštění 1. března narukovavší nováčci a 25. měli být propuštěni skuteční poslední vojáci, ale ještě si je tam týden zdrželi, aby naložili naše bývalé zbraně, válečný materiál a koně do vlaků a aut a jenž německé vojsko naše bývalé území obsadivší, dál do Říše odvezlo neb od té chvíle Čechové přestali být vojáky a budou jen pracovat na zvelebení Říše jenž je jim ochranitelkou před asijským barbarstvím komunistů. Od nás to byli: Mil. Chlum, Jar. Koldovský, Karel Novák a Karel Slavík č. 53.
Dne 21. března se tu objevili první německočeské vyhlášky »Bezirksbehärde in Starkenbach«. Obsah: jízda vpravo, zákaz schůzi a průvodů, odevzdání zbraní, střeliva a třaskavin, (lovecké zbraně ponechány jen osobám politicky spolehlivým) a hlavně 10 K za 1 M. Přes noc nějaký uvědomělý občan „český díl vyhlášky strhl“ nač český, když jsme přecí v Německu a přes druhou noc patrně nějaký komunista urval zbývající německou část. To se stalo na domě č. 62 a proto nařízeno vyhlášky lepit a né podle starého zlořádu připíchnout je připínáčky. Starší byl sice „Kundmachung“ oznamující „Protektorát nad Čechy a Moravou ale ten se starosta vědoucí že i ve vzorné obci se najde darebák, obával vyvěsit jen tak ven, a proto ho vyvěsil v síni svého domu když předtím Kvarda odmítl dát to za okno svého hostince, aby mu někdo kvůli tomu sežral okno. U nás bylo 22 osob bedoucích podporu v nezaměstnanosti ale když byl 28. března v Želez. Brodě odvod na dělníky na práci „nach Reich“ šli jen 4 a uznáni za schopné: Prokop Jandura a Lev Rajský se synem a Vilém Večerník propuštěn jsa stár. Dne 6. dubna na Zelený čtvrtek v noci veliká bouřka po ní k ránu na Velký pátek viděli lidé při jasné měsíční noci 23 letadel spěchajících od západu k východu. Hluk od nich byl pekelný a poněvadž jsme slyšeli cos o nedorozumění Polska s Ruskem usoudili jsme že to jsou „naše“ a že jdu „bratrům Polákům“ pomáhat proti „rudému zmaru“. Ten čas pronajal Ant. Hlůže z Roztok od švakra St. Kvardy hostinec (bez hospodářství) a v neděli 2. dubna tam měl první tancovačku. Dne 12. dubna zemřel v Mukařově u syna v rent pekař Frant. Hloušek jenž měl mi nulý rok o smrti své ženy Anny ve Staré Vsi chalupu č. 98 a již od někoho v říjnu koupila Anna Krikarková s Pasek. Dne 16. dubna v neděli dopoledne tu přes ves přejelo 2 nákladní auta s německými vojáky přes Vysoké a k Jilemnici někam na polské hranice bojovat za „Vaterland“. Dnes 17. dubna ve Vysokém o výročním trhu bylo jen 28 kusů dobytka. Ten den kvečeru bouřka s kroupami. Na poli se počalo dělat kol 12. dubna ale teď to zarazilo. Dne 20. dubna na den 50 tých narozenin vůdce bylo celý den pod mrakem takže se dobře hnůj vozil neboť se dobytek neunavil a četníci místě sháněli lidi od práce z pole ale u nás se takový případ nestal.
Dne 25. dubna roznášeli: p. p. učitel Mecnar. a Jos. Soukup přihlášky do Národního souručenství které bylo ustanoveno namísto bývalé Národní jednoty jenž zanikla vzetím Čech a Moravy pod protektorát Německa. Každý mužský přes 21 let starý musí do tohoto dobrovolně vstoupiti. Bylo 28. dub. po vůdcové odpovědi Rooseveltovi jsme teprve zvěděli co jsme měli vojenského materiálu že bychom byli pobili celou Evropu ale zásluhou našich rozvážných můžu „jako prezidenta Háchy a Berana“ bylo neštěstí zabráněno. A copak těch vojenských bot, to bychom zašlapali úrodu v celé Evropě a ta spousta koni co by byla nadělala našim pokojným sousedům škody o prknech v kasárnách a mosazných klikách u dveří kasáren ani nemluvím.
Na 1. máje měly být všude německé prapory s hakenkrajcem ale poslední chvíly přišel zákaz. Dne 2. května šli nezaměstnaní k odvodu do pracovního tábora do Lomnice. Od nás jich šlo 11 a schopnými uznání: Doubek č. 67, Fišera č. 51. Petr Novák č. 50, Linhart Večerník, Mil. Holubec č. 45.
Jandura a oba Rajští na práci v Německu byli na Nizozemských hranicích u Severního moře kdež stavěli kryty. Mimo nich byl ještě tam na práci Rud. Jína č. 86. K souručenství nepřistoupili: nejstarší občan Frant. Šmíd a Jos. Novák č. 43 a Čeněk Slavík č. 85, všem třem bylo přes 80 let Frant. Kvarda a z policejního úřadu ve Vysokém hned vyšetřovali. proč? Dne 18. květ zde zastřelil učitel srnce.
Dne 18. květ druhou hodinu po půlnoci přišla veliká bouřka s kroupami a lijákem a druhou noc tu samou hodinu ještě větší takže kroupy zůstaly místy ještě dopoledne neroztálé. Kolem 15. června koupil Ant. Jodas uprchlík z Buřan zde dům č. 98 za 50 000 K. Dne 19. července po 10. hod večer přejelo tu po vsi dolů ku 30 motorových vozidel s protilétadlovými děly.
Ten čas lidé z pracovních táborů které se rozpouštěli přišli se domů rozloučit a odvezli je někam na polské hranice kde se na pospěch dodělávali silnice. Dne 20. srpna v neděli přeurátil Štěpánův hoch Fr. Zemanovi několik žitných panáků při čemž se přišlo na to že to minulý rok udělal též on. Věc dostali do práce četníci. Ten čas byly vyvěšení první vyhlášky na nichž i v českém textu bylo napsáno Böhmen und Mähran.
Dne 1. září válka Německa s Polskem a ve Vysokém sebrali několik lidí z nichž bývalý zdejší učitel Lavický jim utekl. Zároveň nařízeno zatemění. Ten čas si poseděl v německém vězení v Tanvaldě Ludvík Polouprutský z č. 91 jenž se učil řezníkem u Jindř. Housi v Roztokách a pomahal mu pašovat dobytek do „Sudet“ s Albertem Fridrichem ze Sklenařic ale kluk to vše vzal na sé a tak to odseděl jen on a Friedrich. Dne 2. září slyšeli lidé od východu dunivé rány a říkalo se že to polští lekci napadly Vratislav. Dne 9. září nařízeno vyvěsit prapory že prý padla Waršava. Ten čas byly zavřený školy prý do 8. října. Na na den sv. Václava se mladý Václav Večerník z č. 39 krámský v družstvu ve Vysokém oslavuje svůj svátek; jel na motorce a u č. 6 urazil do vysockého zubního technika Matury jedoucího též na motorce, byl vyhozen až zůstal v bezvědomí a vzpamatoval se teprve v nemocnici a byl nepěkně potlučen a byla to ten čas jeho poslední jízda na tom neb 1. října přišel zákaz jízdy na motociklech a některých autech. Dne 26. října nařízeno opět zatemění a zavedena hlídka. První ten den hlídali: St. Kobr a Jar. Polouprutský č. 28. Dne 11. prosince odvod na koně. Od nás odveden kůň Frant. Vodseďálka č. 75. Před Vánocemi zavedeny listky na oděv; na potraviny zavedeny hned poslední týden v září. Ten rok u nás zemřelo 5 osob a narodilo se 3.