Č. 40 V Hořením Mlýně

Po prvním majiteli tohoto mlýna byl Matouš Mlinář. Od něho koupil r. 1608 za 35 kop g. ze Sýtové Adam Lukáš. Od Lukáše koupil r. 1611 rodák jesenský dříve majitel Smětalova Matěj Brouk. Po smrti Broukově jeho synové ze mlýna sběhli a od vrchnosti mlýn dostal Jan Oplt. Ten koupil r. 1616 od Jana Macháčka z Roztok onen kus pole jenž dnes k č. 40 náleží. Koupil to za bochník chleba a hrnec syrovátky. V zápisech to však jest psáno jako za peníze. Pole bylo však zarostlé takže z toho kolik let měl palivo. Po Opltovi jeho zeť Matěj Patočka z Vysokého r. 1619. Jeho syn byl usmrcen od palečného kola. Patočka na to se odstěhoval do Pelhřimova a mlýn od něho koupil Kryštof Knop z Olešnice. Za 75 kop gr. a od Knopa za 77 kop gr. z Loukova Petr Matucha r. 1628. R. 1654 Beneš Lukáš snad potomek Adama Lukáše. r. 1686 Václav Hotovička a po něm jeho syn Jan Hotovička. R. 1749 Václav Šmíd po němž mi nic známo není jen že v tom roce vystavěl č. 40 pro syna Havla. Po něm syn Václav Šmíd a po tomto syn Václav Šmíd. Žena Teresie ze Stružince. Synové: Franc mlynář na Olešce. Josef v Semilech. Antonín a Jan. Syn Jan Šmíd. Žena Kristyna z Vysokého. Synové: Václav dr mediciny. Karel mlynářský u strýce France na Olešce jenž přišel ve válce r. 1915 o ruku. Dcera Marie provdaná za Josefa Šmída od Havlů ve Wurzelsdorfu a Kristyna zemřela. Tento Jan Šmíd se studiemi syna Václava zadlužil. Aby se neřeklo že u něho přišli lidé o peníze, udělal nešťastného. R. 13. 11. 1894 ve 3 hodiny ráno mlýn zapálil. Pozemek pak prodal hlavní věřitel Petr Skrbek z Vysokého, vlastně dal, Bůh ví zač, Josefu Strnádkovi z Ráje z Ruprechtic.