Č. 25 V Pazderně

Původně pazderna na lenk [*] č. 22. Potom to koupil as r. 1770 Petr Novák krejčí od Vojáku. Po něm jeho syn Jan Novák. Od něho ji koupil Petr Kurfirst z Boskova. Značně mu ji opravil jeho tchán Vodseďálek krejčí. Od Kurfirsta koupil pazdernu. Vit Novák krejčí z č. 28. Jeho žena Karolina dcera France Slavíka č. 48 zemřela od jeho ran. Též dvě jejich děti zemřeli v jednom týdnu. Od něho koupila domek pro syna Pavla a Tomáše, Barbora Vodseďálkova č. 75. Pavel Vodseďálek zednický polír koupil od Josefa Marka č. 35 za 800 zl. pole. r. 1871 prodal ono pole Housovi č. 27 a domek koupil za 350 zl. Franc Novák zedník podruh č. 31 jenž měl moc dlouhé prsty. R. 1884 vyměnil s ním Josef Polouprutský č. 94 Novák přidal 650 zl. poněvadž u Vršťalova byly pole. Jeho žena Anna o tom nevěděla o tom nemluvila. A Polouprutský co kde neviděl to nevzal. Jejich 6 dětí bylo postrachem celé vesnice. r. 1893 stal se hajným u notáře Holleye (revír Helkovice, Roztoky a díl Stanova) Měl 15 zl. měsíčně. O zbrojní lístek musel notář žádati až do Vídně neboť Polouprutský byl mnohokráte trestán. O jeho krádežích by byla celá kniha. Tak Housové č. 27 ho hlídali až jim půjde do lesa. On vida to oblékl se do nedělního a staré šaty vzal do uzlíku, pilku pod kabát a místo do kostela do háje. Tam se převlékl a roští na Krčovště nařezav přenosil na Končalovo. Jeho tchán Vit Polouprutský č. 28 mu to přivezl jako ze svého. Kamenem dohodil od Vršťalu k Vláškovem na střechu. Po smrti jeho ujala to r. 12. 11. 1922 vdova Anna Polouprutská.

• od něm. lenken ?, zřejmě byla budova původně vázának k č. 22 jako sušárna (pazderna)

Syn Bohuslav zemřel r. 1912 v Rychnově u Jablonce utrživ v nějaké rvačce mnoho ran. Oni ještě o ničem doma nevěděli. V noci když všichni spali jen Josef hrbatý jehož trápil kašel né. Měsíc svýtil. I sliší Josef otevříti dveře u síně, pak u světnice. I vešel bratr Bohuslav v bílém rouchu a políbil spící matku na čelo a zase zmizel. Ráno přišel telegrám o jeho smrti. Syn Bohumil padl r. 1914 v Srbsku. Jaroslav v Libštátě přišel kostižerem o prsty. Obec. chudý. Václav mlynář v kraji. Ludvík šikovatel, legionář u tělesné stráže presidentovi a Franta v Jeseném. Tito se často s otcem a matkou právali a bylo podíváni když byli plni modřin. Tak se jednou hádali před volbami až rozbořili kamna. Podruhé zase večír u karet. Starý ležel už na posteli a nemoha to déle vydržeti zvedl se země botu a hodil ji na lampu. Oni když se ocitli ve tmě šli spát.