Č. 22 U Čermáku

První majitel tohoto gruntu byl Jan Čermák a po něm 1654 jeho syn Václav Čermák. Po Václavovi syn Jan Čermák. Po něm Václav Čermák jenž měl dva syny jimž grunt rozdělil. Josef Čermák č. 23 a Václav Čermák č. 22. Václav stavení r. 1740 opravoval. Syn Josef narozen 1778 zemřel 1847 a Václav v č. 18. Josef Čermák r. 1820 představěl dům z kamene. Dříve bylo stavení roubené a velmi rozsáhlé. To jest nejlépe vyděti na oné rovince nad č. 21. Pod dubem u cesty nahoře byl sklep jenž měl se stavením jednu střechu. Sýň byla tak veliká že v ní měli tři veliké almary a na celou zimu dřívi. Když to stavení již shnilé sbořili a stavěli ze základů nové přišli na jakési staré peníze. Když je prodávali židovi řekl jim tento. Ty peníze jsou starší než váš Kristus. S tím stavením to bylo vlastně takto. Po zboření č. 22 jehož stavební parcela přišla při rozdělení gruntu na čtyry díly k č. 23 měl jsi Josef Čermák vystavěti dům na poli za č. 84. Jemu se ale zdálo že by byl stranou a že by k němu nešel nikdo na pobyt a proto pozemek po č. 22 koupil zpět a dům vystavil znova. Tento Jos. Čermák zemřel náhle. Když ho oblékli do rubáše a dali do rakve kterási žena mu dala pod nos kytku. Tu on oživnul. Jak se v rakvi posadil celé shromáždění ze světnice uteklo. Byl prý ještě nějakou dobu živ. Syn Fran narozen r. 1798 č. 18, Michal v Hamřišťatech a Josef Čermák hospodář na č. 22. Manželka Kateřina roz. Kučerová z Benešova. Ujal od otce r. 1849 ale že na vojně spáchal nějakou faleš měl usedlost připsánu jeho švakr Josef Hlava z Benešova. Byl u Čermáka za schovance Kristián Čermák z č. 18 jeho synovec. Po smrti strýce měli to dostati synovcové bratří Kristián a Franc. Kristián ale strejce přemluvil, aby mu to dal celé. Tak se i stalo. Vzal si vdovu po strýcovi. Za povolení sňatku tohoto musel Kristián dáti 50 zl. na varhany. Ona ho teta vlastně k tomu přiměla neboť on sy chtěl vzíti Marii Markovou. Po smrti I. ženy jenž byla kolik let slepá vzal si Kateřinu Novákovou č. 55. Kristián Čermák měl slušné jmění ale k stáru dluhy. Zemřel stár 75 let r. 1914. Po něm to ujal nemanželský syn jeho schovanky Marie Štěpánkové z Boskova a Antonína Koldovského č. 75 Antonín Štěpánek. Na to ho odvedli na vojnu a ve válce se dostal do ruského zajetí a pobyl též v bolševické armádě. Proto když přišel domů dostal přezdívku bolšovák. Jinak Tonda Čermáku. Mezi tím mu zde hospodařila jeho nevěsta Anna Rydvalová z č. 77. Syn Antonín, dcera Anna. Štěpánkova matka se provdala za Josefa Vodseďálka ze Sklenařic nazvaného Joska slivovej. Ten byl veliký jedlík. Snědlť teď po večeři ještě než šel spati dva dumliky. Ten Čermáka a byl chtě z něho vytlouci zápis ale nepodařilo se a musel do Sklenařic. Kristiánu Čermákovi se hospodářství slavně nevedlo říkali

lidé že tam není požehnání. On říkal že hluboko ruchati neplatí, lépe prý se pomodliti. Byl malířem a řezbářem. R. 1903 vázlo na č. 22 pro Polubenskou kostelní kasu z r. 1801 14 zlatých.