Sedláci v Staré Vsi r. 1842

Opis z knihy z berního úřadu ve Vysokého n/Jiz. (následuje věta později dopsaná, jiný rukopis, nečitelná viz foto) Č. 39 Josef Večerník 33. Václav Novák 26 Josef Housa 20 Jan Novák 63 Jos. VeČ.erník Č. 59 Josef Novák 76 Adam Novák 27 Jan Housa 94 Vit Polouprutsky 79 Vit Č. 35 Josef Marek 28 Franc Novák 22 Josef Čermák 19 Josef Haba Vodseďálek Č. 36 Josef Slavík 74 Filip Pavlata 23 Franc Svárovský 19 Jos. Polouprutský. Č. 16 Franc Koldovský 15 Franc Žanta 13 Ignác Janda 10 Jan Vodseďálek Č. 65 Damián Malik 93 Adam Vodseďálek a 80. 83 Jan Vodseďálek. Č. 9 Jáchim Kramář 75 Franc Vodseďálek 81 Franc Slavík 43 Franc Novák Č. 72 Franc Haina. 84 Jan MachaČ.ka. 51 Večerník Vít. 44 Franc Novák Č. 45 Václav Novák 48 Franc Slavík 78 Josef Svatý. 53 Haina Vit. 54 Josef Č. 46 Josef Hevák 85 Pavel Slavík 77 Jan Kobr. 53 Anton Blažek Vodseďálek

R. 1848 měla naše obec 732 obyvatelů. R. 1850 zemřeli na choleru Jan Večerník č. 61, Josef Večerník č. 39 a Jan Karlas č. 91 R. 1858 zakoupila obec č. 49 od Antonína Slavíka za 700 zl. pro školu. R. 1866 byla válka PruskoRakouská. R. 1868 byla doba metingu. Pronásledování české národnosti. Ve Stanově byli největší rebelové v okolí. Odepřeli placení daní a měli tam po dvakráte vojsko na exekuci. I. setnina 8 dní II. Prapor čtyři neděle. Byli to husaři. Konečně však raději zaplatili neb s vojáky nebylo k vydržení. Předáci v tomto hnutí byli: Čeněk Zeman č. 1 Stanov. Franc Žanta č. 6, Antonín Zeman č. 9. všichni ze Stanova. (První jest můj praděd) a Josef Slavík ze Staré Vsi č. 60. Též zpívali zakázané písně k vůli čemuž byl trestán vězením Franc Bouzek č. 65. Podávám zde tři verše písně Nešťastný týden, jíž on hrál.

Vstávej Józo, Józo vstaň, V pondělí se platí daň. Platí daňka.

Nejprv zaplať gruntovní. Potom zaplať domovní. Běž, běž, běž, Tisíc vojska dostaneš.

Vstávej Jozo, Jozo vstaň, V sobotu se platí daň. Platí daňka.

Na obchodní komoru, Živnostníka podporu. Klop, klop, klop Chceš-li mít nad sebou strop.

Vstávej Jozo, Jozo vstaň, V neděli se platí daň. Platí daňka.

Vem jim svého synáčka, Aby měli vojáčka. Dej, dej, dej, Do hrobu dobrej.

Také četníci slídili po různých těch národních novinách Také tak přišel jedenkráte četník do Stanova ku starostovi Franci Koldovskému č. 10 že prej se nalézají ve Stanově knížky které nedají lidem spáti.

Byl též přítomen Franc Žanta č. 6. Ten pravil. Jo pane vachmaister to já mám doma takovou. Pojďte k nám dám vám jí? Četník šel a Končal vytáhl ze stolu Berní knížku. Nate tu je potvora. Ta mi nedá spáti.

Píseň o táborů lidu na Petruskově Vrchu r. 1868 kde byl od rozhorleného lidu bit c. k. komisař Froreich

Kde mysl má, kde mysl má. Tam na Petruskově Vršku, lidstvu budí upomínku. Kde stával český prapor, Rakouské vládě na vzdor.

Kde se český lid scházíval. Na tom vršku mysl má.

Kde mysl má…. Na Petruškových vrších Tisíc jezdců, mnoho pěších, o vlasti své jednalo. Komisaři nad tím bděli, o čemž dosud mysl má.

Kde…..

Tam kde svobodné slovo.

Hlas volajícího právo. do vězení vstrkají. zloděje zastávají. Tam kde pravdu každý tlačí. Na tom vrchu mysl má.

Kde….

Kde úředník straší hrůzou,

a národ nazívá lúzou.

Kde Froraich lid potupil. Za to v kamení se utopil. Prchal až se země třásla, o čemž dosud mysl má.

Samo sebou se rozumí že výše uvedený čin odbručelo si mnoho účastníků metingu, mezi nimi i Franc Slavík ze Staré Vsi č. 60 ve vězení u c. k. krajského soudu v Jičíně. Předtím byl od France Šaldy č. 13 zbit (ne ale s vlastenectví) bývalý představený Jan Vodseďálek. Šalda předtím předal zápis na ženu, aby ho nemohli trestati jiným než arestem. Ale potom mu ho ona již zpět nedala. To byl zápis na č. 72 a stalo se to r. 1865. R. 1883 vystavěla obec staroveská novou školu č. 97 nákladem dosti značným za starosty France Vodseďálka č. 79.

R. 1885 dne 6 máje našlo se ve školní zahradě vše rozházeno a pachatel nechal na místě lístek že se mají děti učiti a zahradníku že nepotřebujeme. Největší vyšetřování měli podle písma František Novák č. 6 a Josef Novák č. 42. Ale důkazu nebylo. R. 1886 byl zvolen za starostu Ant. Koldovský č. 16 a do výboru také Frant. Mařatka učitel. Ale když se vytasil hned v první schůzi s návrhem že jest potřeba ve Vysokém kostnici a byt pro hrobaře byl Francem Slavíkem č. 48 špatně odbyt a více do schuzi nešel. R. 1887 učitel biskup litoměřický ve Vysokém svátost biřmováni. R. 1894 vyhořelo č. 41. Hořeni Mlýn. Majitel Jan Šmíd. Dne 13. listopadu r. 1895 zemřel děd pisatele těchto řádků Josef Večerník rolník č. 20. Dne 1. února r. 1899 byla událost která se zřídkakdy přihodí. Antonín Koldovský starosta č. 16 byl vyznamenán od Jeho Veličenstva zlatým záslužným křížem V 9 hodin šel celý výbor do Vysokého do radnice kdež Koldovskému hejtman jilemnický Bezděch připjal kříž u přítomnosti všech úředníků, učitelů a vši honorace vysocké a jeho pěti synu. Potom šli do kostela v průvodu kapely 40ti mužu. V 11 hod. od třech kněží sloužena slavná mše. Po té hos­tina v radnici k níž byli pozváni všichni kněží, úřednictvo a všichni starostové z okresu. Při hostině hrála hudba a večer byl koncert. To vše šlo na řád Koldovského. Roku 1893 se stavěla přes Starou Ves silnice. Lidé byli u toho moc rozhorleni pro zabrání pozemků. Nejvíce se hněval Franz Večerník. R. 1902 dne 30 července padaly kroupy. Všecko roztloukly že nezůstalo ani zrno pro slepice. Též bramborů co se vsadilo to se jich ukopalo a na stromoví mládiče a listí otlouklo. R. 1902 z jara byly obecní volby. Byly dvě strany. Tak zv dolenská a hořenská. Dolenská chtěla za starostu Františka Kvardu č. 73 a hořenská dosavadního star. Ant. Koldovského č. 16. V dolenské byli hlavními předáky Čeněk Večerník č. 20 a František Housa č. 21. Aby se těchto hlavních zbavili složili si hořenští následující plán. Josef Ducháček šenkýř č. 14. řekl Antonínovi Vodseďálkovi č. 95. Ty Tondo já budu letos porážet v Kosnici několik smrku. Pořež je a svedeme to na ně. Potom ještě Ducháčkovi někdo rozlámal u domu dva štěpi. Tonda Pavlů to udělal a Ducháček to udal. A tak dne 10. dubna ráno ještě všecko spalo sebrali je četníci a odvedli do vězení. Oni chtěli hořenští jen to, aby tito dvá nebyli připuštěni k volbě jakožto s poskvrněnou cti. Ale na usvědčení nebylo důkazů.

R. 1903 byla v jarním seti veliká povodeň hlínu všecku spláchlo ale úroda byla toho roku ve­liká. R. 1904 vystavěl Frant. Polouprutský z č. 19 dům č. 98. V tom roce byl zde založen hasičský sbor za starosty Frant. Jandy č. 80. R. 1907 vyhořela ve Staré Vsi čísla 29, 34, 36. R. 1910 v zimě svítila na západě kometa. R. 1911 dne 25 dubna zemřel Antonín Koldovský č16. bývalý starosta, tajemník Okresní Hospodářské Záložny a majitel zlatého záslužného kříže. Zásluhy jeho je viděti na ubohé obci která nemá ani chudobinec. O slavném pohřbu jehož se zůčastnilo celé obecní zastupitelstvo a učitel se žáky se tolik konalo, kroupi se sypaly a hrom mlátil jako při konci světa. Když byl zvolen r. 1886 Koldovský za starostu byl na kterési lomenici přilepen papír napsaný od Josefa Housy č. 14.

Bude nové právo, soudit bude prudce. Teď si brousí nože, aby z chudých lidí mohli stáhnout kůže. Mlynář chce stavět železnici, u nového mlýna chce mít stanici. A školu chce mít jak v Lomici (Lomnici). A tu Káču dlouhou, chce udělat purkmistrovou.

A ještě jeden od toho samého jenž byl přilepen na lomenicí č. 62.

Milí občané. Máme nové právo. Javůrek, Tonda Staru, Franta Brňáku, Honza Mlinářu, též Kristián Čermáku. Javůrek je představený. On má stůl a boty nový. Janda ten je moc zkušený má však bradu mokrou a nos neutřený. Franta Brňáku zná práva, budeli mít tele kráva. Čist a psát neumí, a za výbor zvolený. Tonda Staru to je soused, jenž má zápisu kousek. Celý si jej nenechal, polovic jej bábě dal. Adam ten má velké tváře, že má zetě rychtáře. O těch ostatních nechci psát, já se nemám kdy meškat. Žádáme uctivě by jste toto obecní právu nemazali.

Dne 189/1276. (9. 12. 1876)

Se vší úctou

Starý kočina