Doba od r. 1634

Po zavraždění Waldštějna r. 1634 v Chebu byly jeho statky zkonfiskovány a rozdány většinou jeho vrahům a jich spojencům. Panství Semily jež bylo Albrechtu z Waldštejna odňato spolu se statkem Navarovem odhádnuto za 81 253 zl. rýnsk a vedle resoluce cis ze dne 10. ledna r. 1635 postoupeny k správě cis plukovníku Mikuláši hraběti Desfoursovi jemuž dle cis resoluce ze dne 19. června r. 1635 za odhádnutou cenu dědičně bylo postoupeny za jeho výdatné služby vojenské. Dokud Waldštejn žil zůstalo vévodství Friedlanské a s ním Semily a Navarov od hrůz války ušetřeno a pokud možno bylo i od pochodů a ubytování vojska ušetřeno avšak již r. 1631 zavítali sem Pasové a v příštím měsíci Švédové kteří od té doby častěji sem přicházeli a loupili.

R. 1638 zničilo nebývalé sucho v květnu celou úrodu a ze strachu před Švédy ubytovány na Boleslavsku v únoru 1639 dva cis regimenty které byvše po panstvích rozvrženy ubohým poddaným spíše k útrapám než ku pomoci byli. V letech 1640 – 1641 byla zdejší krajina vpády nepřátelskými načas sice ušetřena ale po kontribuci švédské dopadly na poddané přečasté císařské kontribuce a k tomu táhl za armádou mor.

Dne 3. května 1643 dobil švédský generálmajor Mortaigne pevného hradu Navarova. Mladý Vincenc de la Motte jeho majitel hájil jej tehdy se 27 žoldnéři po 16 dní srdnatě a byl proto po 8 měsícu od Švédů uvězněn. Švédská posádka z Navarova vysílala své houfce po okolí na lup až na Hruboskalsko a Kostecko a proto cisařští třikráte (poprvé 16 [24/7] 43 podruhé 16 [15/8] 42 a potřetí 16 [23/10] 43) oblehli Navarov ale když se blížila od Žitavy švédská armáda odtáhli pokaždé s nepořízenou. Žitava a Navarov byli odtud stálou hrozbou a metlou pro Severní Čechy a nebezpečí pomi­nulo teprv tehdy když konečně v lednu 1644 se cisařským podařilo Navarov dobíti. Aby se cos podobného neopakovalo nařízeno hrad Navarov srovnati se zemí. I vyhozena 17. srpna hlásná věž do povětří. Na ostatní nezbylo času neboť blížila se od Žitavy nová švédská armáda. A cisařští hleděli býti brzi v prachu. Tehdy dána městečku Vysokému guarda. Občané však neměli ani na plat z kvartýru a proto musel tehdejší purkmistr Ondřej Nečásek k účelu tomu vypůjčiti 6 zl. rýnských z peněz zádušních. Podruhé když leželi nejvišší tří od vojska v Jeseném měli ve Vysokém na guardě pě­chotu a rejtharstvo k jichž výživě vzato z truhlice obecní 9 zl. rýnských. r. 1648 konečně uzavřen ve Westfalsku mír.